Zase si připlatíme: Zřejmě zdraží pečivo, možná i maso

"Na domácí spotřebu se urodí dost, ale je třeba, aby se zabezpečil dostatek suroviny. Aby se nevyvezla a na jaře nemusela dovážet," vysvětlil Kubiš.

Zvýšená cena obilí, která se může podle Kubiše pohybovat i okolo 5,5 tisíce korun za tunu, by tak mohla nadále snižovat živočišnou výrobu. "Je zde nebezpečí, že budou dále klesat stavy krav," dodal. Zemědělci chtějí proto lobbovat na ministerstvu zemědělství, aby zabezpečilo dostatek domácích surovin a vypracovalo dlouhodobou zemědělskou koncepci. Pokud budou nadále klesat například počty prasat, může se radikálně zvýšit cena masa. "Za rok by mohla stát kotleta třeba 200 až 250 korun," myslí si Kubiš.

V současnosti je již skoro devět desetin (88,72 procenta) ozimého ječmene pod střechou. Jeho průměrný výnos se ale oproti loňsku snížil o třetinu na 4,07 tuny na hektar. Zemědělci zatím sklidili méně než čtvrtinu (22,72 procenta) osevních ploch obilovin, tedy 300,6 tisíce hektarů, letošní žně probíhají rychleji než loňské. "Nejpomaleji probíhají žně v Plzeňském kraji, kde je zatím sklizeno pouhých 11 procent ploch obilovin a 24 procent ploch řepky. Tento region byl nejvíce postižen nepříznivými klimatickými podmínkami," vysvětluje ministerstvo zemědělství.

Jedinou obilovinou, která má meziročně lepší výnosnost, je žito, které dosahuje 4,76 tuny na hektar.

Celkově se výnos snížil o 1,06 t/ha na 4,31 t/ha. Příčiny nízké výnosnosti vidí Kubiš v počasí, zejména v zimních holomrazech, kdy teplota klesla i pod -25 °C. Zemědělci museli následně část ploch zaorávat, následovala sucha a květnový mráz, během kterého spadly teploty na přibližně - 8 °C.