Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

"Bohaté" Katalánsko prosí o pomoc


Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Předlužená španělská autonomní oblast Katalánsko požádá podle regionálního ministra financí Andreu Mas-Colell vládu v Madridu o pomoc se splácením dluhů. Informovala o tom v úterý agentura AFP s odvoláním na rozhovor pro rádio BBC.

Na dotaz, zda Katalánsko bude muset požádat o finanční prostředky španělský stát, Andreu Mas-Colell odpověděl: "Ano. Současná situace je taková, že Katalánsko nemá jinou banku než španělskou vládu. To je život - každý zná situaci na trzích."Právě Katalánsko je "nejbohatším" regionem v zemi. Odpovídá za pětinu španělské ekonomiky. Letos přitom Katalánsko musí splatit dluhy vyšší než 13 miliard eur. Region musí navíc financovat svůj rozpočtový deficit.Dluhová zátěž 17 decentralizovaných španělských regionů a rostoucí podíl špatných úvěrů v tamních bankách posouvají Španělsko do centra dluhové krize. Všechny regiony ve Španělsku musí letos podle agentury Reuters celkově refinancovat dluhy v celkové výši 36 miliard eur.Investoři pochybují, že se vládě v Madridu podaří donutit autonomní regiony k větší fiskální disciplíně. To zvyšuje nedůvěru na trzích a je to jeden z faktorů, který způsobil, že riziková přirážka na španělské dluhopisy se už vyšplhala na rekordní maximum od vzniku eurozóny. Výnosy desetiletých španělských dluhopisů se tak nacházejí výrazně nad kritickou hranicí sedmi procent.Ještě dříve pak dva autonomní regiony oznámily od pátku, že budou žádat Madrid o pomoc se splácením dluhů, a to Valencie a Murcia. Na trzích se tak nyní zvyšují obavy investorů, že Španělsko bude muset požádat o komplexní finanční pomoc ke splácení svých dluhů. Madrid zatím požádal eurozónu jen o podporu svého bankovního sektoru. Předseda vlády regionu Murcia Ramón Luis Valcárcel uvedl, že hodlá požádat o pomoc ve výši 200 až 300 milionů eur, přičemž doufá, že by prostředky mohl získat pro svou oblast už v září. Murcia chce stejně jako Valencie využít nově schválené opatření na pomoc regionům, v rámci kterého je Madrid připraven vynaložit až 18 miliard eur. Pomoc může být poskytnuta jen za dodržení přísných podmínek, a to především snižování rozpočtového deficitu.Valcárcel řekl, že Murcia formálně požádá o pomoc v září s tím, že očekává, že podmínky stanovené ústřední vládou o peníze budou "velmi těžké". "Nikdo by si neměl myslet, že nám dá peníze jako dárek," dodal.Podle španělského listu El Pais můžou ještě po páteční žádosti Valencie požádat Madrid o pomoc další čtyři autonomní regiony z celkových 17, a to Kastilie-La Mancha, Kanárské ostrovy, Baleárské ostrovy a Andalusie. Viceprezident regionální vlády Andalusie Diego Valderas ale takové opatření podle listu El Pais vyloučil.Už v pátek požádala Madrid o pomoc Valencia. Španělská vláda Valencii před několika týdny poskytla úvěr 135 milionů eur na splacení nutných výdajů. "Valencie, stejně jako jiné autonomní oblasti, trpí důsledky nedostatku likvidity na trzích v důsledku hospodářské krize," uvedla ve svém pátečním prohlášení tamní regionální vláda, která musí splatit 2,85 miliardy eur dluhu do konce roku.Španělská centrální banka Bank of Spain v pondělí oznámila, že španělská ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku klesla mezikvartálně o 0,4 procenta. V prvním čtvrtletí klesl španělský hrubý domácí produkt (HDP) o 0,3 procenta.V měsíční zprávě centrální banka rovněž odhaduje, že výkon ekonomiky meziročně klesl o rovné jedno procento ve srovnání s poklesem o 0,4 procenta v předchozím čtvrtletí. Oficiální předběžná data o vývoji španělské ekonomiky ve druhém kvartálu tohoto roku mají být zveřejněna 30. července.

Témata:  Španělsko

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.