Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vrcholoví manažeři odepisují EURO

Vrcholoví manažeři odepisují EURO

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Zhruba 23 procent vrcholových manažerů v Evropě a na Blízkém východě má pochybnosti o budoucnosti jednotné evropské měny. Vyplývá to z aktuálního průzkumu celosvětové sítě poradenských společností KPMG, jehož výsledky byly zveřejněny v úterý.

Až 33 procent vysoce postavených manažerů v České republice si není jistých, zda ve své současné podobě euro přežije následujících pět let.

Skepse respondentů je znát i v hodnocení pozice Evropy jako ekonomické a politické velmoci. Podle 64 procent dotázaných totiž Evropa postupně ztrácí na významu a její postavení bude v horizontu dalších desetiletí klesat. V České republice tento názor zastává dokonce 73 procent respondentů. Celosvětově ale mezi vrcholovými manažery převažuje názor, že euro současnou krizi přečká a navzdory ekonomickým i politickým problémům starého kontinentu bude existovat i v roce 2016. V regionu Evropa a Blízký východ jde o 64 procent manažerů, v Česku vidí osud eura pozitivně 58 procent oslovených. Zhruba 13 procent dotázaných nemá na budoucnost jednotné evropské měny vyhraněný názor.

Většina manažerů výrazně vnímá pokračující přesun sil směrem k rozvíjejícím se trhům. "V rámci globálního růstu by posilování rozvíjejících se trhů mohlo Evropě pomoci. Pokud bude chtít Evropa uspět, musí zásadně změnit svůj přístup. Měla by se naučit žít střídměji, více zvažovat efektivitu a úspory. Změny se tak patrně nevyhnou ani jednotné evropské měně, ani formě poskytování dotací v eurozóně," uvedl řídící partner společnosti KPMG Česká republika Jan Žůrek. Většina respondentů napříč zeměmi a hospodářskými odvětvími je zároveň znepokojena nedávným zvýšením cen ropy a ostatních komodit. Celých 60 procent z nich se domnívá, že dramatický růst cen zpomalí hospodářské oživení.

Zhruba 51 procent dotázaných považuje pro svou společnost za klíčovou změnu struktury obchodních aktivit, které povedou ke snížení nákladů. V tomto názoru panuje shoda i mezi zástupci firem v České republice, kde ji za podstatnou označilo 45 procent respondentů.

"Dosud se společnosti většinou soustředily na osekávání svých provozních nákladů. To už ale nestačí. Firmy musí jít hlouběji do své struktury, aby dokázaly v období dalšího ekonomického růstu generovat větší zisk při zachování stávajících nákladů. Jinými slovy, aby bylo více muziky za stejné množství peněz," dodal Žůrek.

Z průzkumu vyplývá, že české firmy aktuálně řeší, jak navýšit své prodeje bez větších investic, a snaží se lépe porozumět stávajícím zákazníkům a jejich dynamicky se měnícímu chování. Mezi další priority patří u českých firem využití vlastních dat k efektivnějšímu strategickému plánování. Tuto oblast označilo 39 procent manažerů. Jestliže totiž firmy nedokážou beze zbytku vytěžit informace a data, která mají k dispozici, nejsou schopny správně identifikovat perspektivní oblasti svého podnikání, nebo naopak rozpoznat nedostatečné využívání vlastních zdrojů.

Průzkum s názvem Jak uspět v měnícím se světě realizovala celosvětová síť poradenských společností KPMG mezi více než 1500 generálními a finančními řediteli firem z 22 zemí Evropy a Blízkého východu. Průzkum monitoruje priority zástupců více než 15 sektorů v následujících šesti měsících.

Témata:  EUR

Související

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

17. června 2025 12:34

Dovolená snů se může změnit v noční můru

Na vlastní pěst, nebo si užít připraveného balíčku, to je dilema mnoha cestovatelů, kteří se chystají na dovolenou. Zájezd spotřebitelům přináší mnoho výhod a robustnější ochranu. Kdy se objednané služby považují za zájezd a na co si dát pozor při jeho nákupu? 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Stát hospodaří nejlépe za 6 let. Brzy ale přijde účet za obranu i Green Deal

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.