Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin i nafta zdražily, ceny dál rostou. Kde načerpáte nejlevněji?

Benzin i nafta zdražily, ceny dál rostou. Kde načerpáte nejlevněji?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ceny pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic v uplynulém týdnu vzrostly, benzin Natural 95 zdražil v průměru o 27 haléřů na 34,68 Kč, nafta o 31 haléřů na 34,03 Kč. Vyplývá to z pondělních údajů společnosti CCS.

„Příčinou byla zvyšující se cena ropy na světových trzích. Prostor pro růst byl nicméně ještě větší. Dočkali jsme se ovšem poklesu distribučních marží, které byly na nadprůměrných úrovních. Proto ani zdražení nebylo tak velké,“ uvedl Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum.

Výhled pro nejbližší dny podle něj zůstává pro české motoristy stále nepříznivý. „Zdražení u čerpacích stanic bude pokračovat. I přes stagnaci cen ropy na světových trzích zamířily průměrné ceny na burze v Rotterdamu vzhůru. Nepříznivým faktorem bylo i oslabení koruny vůči dolaru a díky kombinaci výše uvedených faktorů se v následujících dnech dočkáme dalšího zdražení v řádu desetihaléřů,“ očekává Čermák. „Prostor pro pokles distribučních marží sice stále existuje, což by mohlo výsledný růst cen přibrzdit, je však již oproti předchozímu týdnu menší. Zdražení by tak mohlo být ještě větší než v uplynulém týdnu,“ dodal analytik. Nejlevnější benzin je i nadále k dostání v Ústeckém kraji (33,91 Kč), poslední místo stále patří jižní Moravě (35,40 Kč). Nejvíce vzrostly ceny na Vysočině (o 60 haléřů), naopak v Olomouckém kraji o 15 haléřů klesly.

Také v případě nafty si první místo udržel Ústecký kraj (33,42 Kč), nejdražší je stejně jako u benzinu jižní Morava (34,69 Kč). Největší nárůst cen zaznamenali motoristé na Plzeňsku (o 59 haléřů), nejmenší v Pardubickém kraji (o 12 haléřů). Meziměsíčně zlevnil Natural 95 v průměru o 13 haléřů, nafta o dva haléře zdražila. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je nejprodávanější druh benzinu dražší o 2,43 Kč (7,5 %), nafta o 2,82 Kč (9,0 %). Na sousedním Slovensku ceny nejprodávanějších druhů pohonných hmot stagnovaly. Benzin Natural 95 zůstal na úrovni 1,447 eura (34,35 Kč), nafta na 1,334 eura (32,59 Kč). V pondělí o tom informoval server Natankuj.sk. Průměrné ceny Naturalu 95 a nafty se vypočítávají z reprezentativního vzorku transakcí na karty CCS uskutečněných na všech terminálech na čerpacích stanicích v akceptační síti CCS v České republice, kterou k září 2010 tvořilo 2182 čerpacích stanic. Průměrné ceny se získávají jako podíly jednotkových cen za pohonné hmoty na všech terminálech v České republice, respektive v příslušném kraji, a celkového počtu terminálů. Hodnoty neovlivňuje využívanost čerpací stanice motoristy ani objem načerpaných pohonných hmot.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.