Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Údajný investor chce polovinu podílu na Facebooku

Američan, který se soudí o poloviční podíl ve Facebooku, se nebude moci v této fázi soudní pře dotazovat přímo zakladatele podniku Marka Zuckerberga. O rozhodnutí soudce ve čtvrtek informoval server BBC.

Paul Ceglia tvrdí, že dal v roce 2003 Zuckerbergovi tisíc dolarů, aby mu pomohl vytvořit Facebook, a že dohodu oba dva podepsali.

Facebook oponuje tím, že předložený dokument je falešný a chce Cegliovu žalobu zamítnout.

Cegliovi právníci byli požádáni, aby předložili znalecké posudky o smlouvě do dvou měsíců.

Soudce Leslie Foschio také prohlásil, že Cegliovi právníci by měli být schopni odpovědět na dotazy odborníků najatých Facebookem o předloženém dvoustránkovém dokumentu.

Zatímco Ceglia z Buffala říká, že ho smlouva opravňuje k polovičnímu vlastnictví Facebooku, Zuckerbergerovi zástupci oponují, že v té době nebyla koncipovaná na sociální sítě.

Právníci Facebooku tvrdí, že Ceglia s Zuckerbergerem v roce 2003 podepsali smlouvu o rozvoji softwaru pro mapování ulic. Dále obviňují Cegliu z toho, že dokument později pozměnil tak, aby v něm byly odkazy na Facebook.

Kromě toho, že soudce v téhle fázi odmítl Zuckerbergerův výslech, také zamítl žádost Cegliových právníků umožnit jim přístup k Zuckerbergerovým počítačům od roku 2003.

Témata:  Facebook

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.