Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko letos nemá z EU ani euro! Chybět bude až 70 miliard Kč

Česká republika, která se v březnu dohodla s Evropskou komisí na tříměsíční přestávce v proplácení národních projektů z evropských fondů, má prodlevu už od začátku roku, v lednu a únoru nepřibylo na účtech ministerstva financí ani euro. Uvádí to středeční vydání deníku E15.

Jak deník přiblížil, informace vyplývá ze statistik ministerstva pro místní rozvoj, které je národním koordinátorem procesu čerpání. Úřad to vysvětluje rozdělením roku do tří účetních období, z nichž zatím poslední skončilo v prosinci a nynější trvá do května.

„Probíhá financování na národní úrovni, peníze se kumulují v souhrnných žádostech,“ sdělila mluvčí MMR Jana Jabůrková. Zkraje roku 2011 však peníze z Bruselu chodily. Lhůta pro nápravu nedostatků do konce června navíc znamená, že čtrnáct pozastavených operačních programů bude mít proplacenou „nulu“ i v půli roku. Výpadky v čerpání z eurofondů mohou zkomplikovat záměry vlády, jež vyčlenila na letošní evropské projekty 70 miliard korun a ráda by je dostala z Bruselu zpět.

„Pokud by byla do konce roku 2012 obnovena certifikace všech operačních programů, stouplo by čerpání o zhruba 16,5 procenta na 34,1 procenta celkové nabídky pro léta 2007 až 2013,“ uvedl mluvčí rezortu financí Ondřej Jakob. Nastanou-li potíže a odblokování připadne až na rok 2013, nemusí se vynaložené národní prostředky letos do rozpočtu vrátit. V klidu mohou být koneční příjemci, tedy ti, kteří o úhrady svých výdajů na „evropské projekty“ žádají u příslušných ministerstev. Těm běží platby dále ze státního rozpočtu. K loňskému září se k nim dostalo 272 miliard korun, v únoru dosáhla tato suma 320,6 miliardy (41,1 procenta alokace).

V případě, že Brusel zjistí pochybení a jejich záměry jako „evropské“ neuzná, vyplacené částky příjemcům zůstanou. Bitý bude stát, který nedosáhne na unijní refundaci. Pozastavení žádostí o platby, na němž se s ohledem na nutnost získání času pro korekce dohodli 9. března představitelé ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva financí, stálého zastoupení České republiky při Evropské unii s úředníky Evropské komise, se týká sedmi Regionálních operačních programů, Podnikání a inovace, Doprava, Životní prostředí, Výzkum a vývoj pro inovace, Technická pomoc, Integrovaný operační program a Praha Konkurenceschopnost. „Původně byl zmiňován i program Česká republika – Polsko,“ doplňuje Jana Jabůrková z MMR. Vláda a rezorty se během přestávky zaměří na opravný pětibodový akční program, na němž se s Bruselem dohodly. „Česko získalo čas pro nastavení parametrů, které mají zabránit úplnému zastavení fondů,“ řekl deníku dobře obeznámený zdroj. Slabinami jsou malá nezávislost centrálního auditu, nízká úroveň koordinace a supervize auditů, chyby ve veřejných zakázkách a administrativní kapacita.

Témata:  Česko EU

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.