Česko boduje v množství spamů. Hackeři díky nim těží kryptoměny a požadují výkupné

To je celosvětově sedmý největší podíl na nevyžádaných zprávách. Shodný podíl má i Německo či Nizozemsko. První místo patří Číně (6,5krát více než ČR) po ní následují Spojené státy (pětkrát více) a Brazílie (čtyřikrát více). Kliknutím na odkaz ve spamu se napadené zařízení může stát obětí těžby kryptoměn nebo jiného obohacení hackerů. Ti jej mohou i zablokovat a požadovat výkupné za jeho opětovné zpřístupnění.

Běžný uživatel chytrých zařízení, jako jsou domácí spotřebiče, počítače, telefony či tablety se může nevědomky stát součástí zločinecké sítě. Stačí nepozornost při procházení internetu, kde snadno narazí na spam se škodlivým odkazem. „Konkrétně Česká republika se v množství odeslaných nevyžádaných zpráv umisťuje na sedmé nejvyšší příčce společně s Německem a Nizozemskem. Zhruba každý stošedesátý spam na světě odchází od nás. V první dvacítce zemí, ze kterých odchází nejvíce spamů, je Česko navíc v přepočtu na obyvatele nejmenší,“ uvádí Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech.

Každý desátý spam je rizikový

Další nevědomé rozesílání spamů s nebezpečnými odkazy zároveň patří k výčtu škodlivých aktivit, které napadená zařízení vytvářejí. „V současné době jsme doslova zavaleni spamem, ačkoliv díky filtrům to nemusíme tak vnímat. Nevyžádanou poštu dnes tvoří 17 z 20 e-mailů a průměrně je denně odesláno asi 300 miliard spamů. Navíc ze statistik Cisco vyplývá, že zhruba každý osmý až desátý spam obsahuje infikovaný soubor nebo odkaz. E-mail tedy stále představuje největší bezpečnostní riziko v kyberprostoru,“ vysvětluje bezpečnostní expert Cisco Milan Habrcetl.

Při klikání na nebezpečné odkazy v nevyžádaných e-mailech se do napadeného zařízení může nainstalovat škodlivý software, který pak funguje jako útočný robot – v internetovém slovníku „bot“. Větší počet nakažených počítačů pak může vytvořit síť zvanou „botnet“. Takový botnet potom může provádět další škodlivou činnost, jako jsou například DDoS útoky (angl. Distributed Denial of Service – distribuovaný útok s cílem odepření služby), které zahltí a znefunkční určitou internetovou stránku nebo službu.

Vyšší účet za elektřinu kvůli těžbě kryptoměn

Přes odkaz ve spamovém e-mailu se firma nebo domácnost může nedobrovolně stát užitečným pomocníkem, který pro útočníka například těží kryptoměny. To vyžaduje velkou výpočetní sílu, a proto hackeři pořádají hromadné útoky na větší množství zařízení, mezi která se úsilí potřebné k těžbě rozdělí. Oběti si často napadení nejsou vědomy a za výdělek útočníků samy zaplatí ve vyšších účtech za energii a zhoršeným výkonem svých počítačů, mobilů, chytrých televizí nebo jiných napadených zařízení. Podobné útoky začaly být populární na konci roku 2017 v souvislosti s rostoucí hodnotou Bitcoinu a jiných kryptoměn.

Univerzální ochrana neexistuje

V některých případech si napadený všimne problému poměrně rychle. Třeba pokud po otevření na první pohled neškodné přílohy e-mailu vyskočí na obrazovce výzva k zaplacení výkupného s výhrůžkou, že pokud nezaplatí, dojde ke smazání všech jeho dat. Takzvané ransomwary – tedy vyděračské viry – jsou přitom stále propracovanější a nemusí být na první pohled patrné, že se jedná o podvrh. „Každý typ útoku je natolik specifický, že vyžaduje jiný přístup a jiná opatření. Bohužel neexistuje univerzální ochrana, která by útok odvrátila a vše by ihned fungovalo. Jedinou spolehlivou ochranou před těmito útoky je správná kybernetická bezpečnostní prevence,“ dodává generální ředitel společnosti Servodata Miroslav Kvapil.

Témata:  hackeři,  kryptoměny,  spam,  Bitcoin