Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hypotéky táhnou více než před krizí

Hypotéky táhnou více než před krizí

Foto: Pixmac

Přestože první měsíce roku bývají pro koupi bytu nejslabším obdobím, banky letos překonávají rekordy ze stejných měsíců z doby největšího hypotečního boomu z let 2007 a 2008. K rekordům přispívají nízké ceny nemovitostí a historicky nejlevnější hypotéky, informují úterní Hospodářské noviny (HN).

Už v první měsíci si lidé od bank půjčili na nové bydlení přes 9,2 miliardy korun. Jde o meziroční růst o 60 procent a vůbec nejlepší lednový výsledek v historii. A v únoru zájem ještě zesílil. Například od České spořitelny, která má zhruba čtvrtinový podíl na trhu, si lidé v lednu půjčili celkem 3 miliardy korun a v únoru dalších 3,5 miliardy korun.

"Předběžné únorové výsledky signalizují, že zřejmě pokoříme výkony ze stejného období v předkrizových letech," říká Jan Sadil, šéf Hypoteční banky. I UniCredit Bank zaznamenala v únoru růst o 19 procent a GE Money bank o třetinu. "Je to dáno výbornou kombinací nízkých sazeb a cen bytů. Všichni tuší, že toto ideální období nebude trvat dlouho, a snaží se ho využít," říká Martin Techman, ředitel rozvoje obchodu České spořitelny.

Témata:  hypotéky

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.