Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dluhová krize polevila, ale u konce ještě není

Dluhová krize v eurozóně v posledních týdnech podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Athanasiose Orphanidese polevila, ale je potřeba přesvědčit trhy o efektivitě krizového mechanismu. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters.

"Viděli jsme velmi výrazné zlepšení, když se podíváte, kde jsme byli v listopadu a kde jsme nyní z hlediska rizika například Francie, Belgie, Itálie a Španělska," řekl Orphanides konferenci na Kypru.

"Ale problém jsme zatím nevyřešili, protože riziko je mnohem větší než riziko při jejím začátku před dvěma lety," řekl dále Orphanides.

Evropa a zejména eurozóna prochází vážnou dluhovou krizí, která tvrdě dopadá i na globální hospodářství. Evropští lídři se už několikrát pokusili najít řešení, jak se dostat z krize ven. Zatím se jim to ale zcela nepodařilo.

Orphanides, guvernér Central Bank of Cyprus, často tvrdil, že PSI (Private Sector Initiative - zapojení soukromého sektoru – pozn. redakce), která odepisuje velkou část řeckého státního dluhu ve svém držení, spustil nákazu v celé eurozóně.

"Měli jsme situaci, kdy prohlášení nebyla v souladu s činy, a to je jeden z důvodů, proč se podle mého názoru evropským lídrům nepodařilo plně obnovit důvěru na trzích," řekl dále.

"Fiskální pakt, který prosazuje větší finanční disciplínu států eurozóny a který byl dohodnut evropskými lídry, byl důležitým krokem vpřed při budování mechanismu pro boj s budoucími krizemi," dodal na závěr Orphanides.

Témata:  krize

Související

Aktuálně se děje

19. února 2026 16:17

Spropitné bez daní a odvodů může stát připravit o 7 miliard ročně

Navrhovaná reforma zdanění spropitného v české gastronomii otevírá cestu k legálnímu a jednoduššímu nakládání s penězi pro personál, ale zároveň v sobě skrývá rizika pro státní pokladnu i sociální systém. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.