Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dluhová krize polevila, ale u konce ještě není

Dluhová krize v eurozóně v posledních týdnech podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Athanasiose Orphanidese polevila, ale je potřeba přesvědčit trhy o efektivitě krizového mechanismu. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters.

"Viděli jsme velmi výrazné zlepšení, když se podíváte, kde jsme byli v listopadu a kde jsme nyní z hlediska rizika například Francie, Belgie, Itálie a Španělska," řekl Orphanides konferenci na Kypru.

"Ale problém jsme zatím nevyřešili, protože riziko je mnohem větší než riziko při jejím začátku před dvěma lety," řekl dále Orphanides.

Evropa a zejména eurozóna prochází vážnou dluhovou krizí, která tvrdě dopadá i na globální hospodářství. Evropští lídři se už několikrát pokusili najít řešení, jak se dostat z krize ven. Zatím se jim to ale zcela nepodařilo.

Orphanides, guvernér Central Bank of Cyprus, často tvrdil, že PSI (Private Sector Initiative - zapojení soukromého sektoru – pozn. redakce), která odepisuje velkou část řeckého státního dluhu ve svém držení, spustil nákazu v celé eurozóně.

"Měli jsme situaci, kdy prohlášení nebyla v souladu s činy, a to je jeden z důvodů, proč se podle mého názoru evropským lídrům nepodařilo plně obnovit důvěru na trzích," řekl dále.

"Fiskální pakt, který prosazuje větší finanční disciplínu států eurozóny a který byl dohodnut evropskými lídry, byl důležitým krokem vpřed při budování mechanismu pro boj s budoucími krizemi," dodal na závěr Orphanides.

Témata:  krize

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.