Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

BP vyplatí kvůli katastrofě v Mexickém zálivu odškodné osm miliard dolarů

BP vyplatí kvůli katastrofě v Mexickém zálivu odškodné osm miliard dolarů

Foto: Grafton

Britský energetický gigant BP se dohodl s jednou ze žalujících stran v rámci procesu okolo katastrofálního úniku ropy v Mexickém zálivu na vyplacení odškodného ve výši 7,8 miliard dolarů (145 miliard korun). Informuje o tom v sobotu server stanice BBC.

BP odškodní zhruba 100 000 rybářů, místních obyvatel a lidí, kteří odklízeli následky katastrofy.

Společnost uvedla, že peníze budou vyplaceny ze zhruba 20miliardového fondu k vyplácení kompenzací, který vytvořila v minulosti.

"Od samého začátku se BP snažila dodržet své závazky vůči komunitám v oblasti Mexického zálivu. Poslední dva roky jsme tvrdě pracovali na tom, abychom své povinnosti splnili," řekl výkonný ředitel BP Bob Dudley.

Po BP požaduje vyplacení odškodného ještě vláda USA, jednotlivé státy na pobřeží zálivu a několik těžařských firem.

Plošina Deepwater Horizon, kterou si firma BP pronajala od firmy Transocean, vybuchla v Mexickém zálivu 20. dubna 2010. Zahynulo při tom 11 dělníků a plošina se o dva dny později potopila.

Do moře pak několik měsíců unikala ropa. Podle odhadů vyteklo z poškozeného vrtu Macondo 780 milionů litrů "černého zlata". Únik ropy do vod Mexického zálivu byl zastaven až v polovině července 2010 v ústí vrtu.

Témata:  ropa

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.