Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Každý Čech denně spotřebuje téměř 90 litrů pitné vody

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Průměrný Čech spotřeboval v roce 2018 denně 89,2 litru vody, což je o 0,6 litru více než v předchozím roce. Vodou z veřejných vodovodů není zásobeno přes pět procent obyvatel ČR.

„Nejvyšší spotřeba vody v domácnostech je v Praze. Převyšuje 107 litrů na osobu za den. Nejnižší je naopak ve Zlínském kraji, kde je přibližně o 32 litrů menší,“ vysvětluje Soňa Horáčková z oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ.Vodou z vodovodů bylo loni zásobováno 94,7 % obyvatel ČR, tedy stejně, jako v roce 2017. Podíl obyvatel napojených na kanalizaci dosáhl 85,5 %, což představuje 9,09 milionu osob. Na čistírny odpadních vod je napojeno 96,4 % z nich. Celkově se vyčistilo 97,6 % odpadních vod napojených na veřejnou kanalizaci.Ceny vodného a stočného nadále udržují vzestupný trend. Pitná voda stála v roce 2018 průměrně 38,10 Kč za m3 bez DPH, cena stočného dosáhla v průměru 33,40 Kč za m3 bez DPH.

Již několikátým rokem se ztráty vody v potrubní síti v ČR drží pod úrovní 17 %, v roce 2004 to přitom představovalo více než 21 %.V rámci národního hospodářství bylo různými uživateli odebráno 370 milionů m3 podzemních vod, povrchové vody bylo odebráno 1 221 milionů m3. Do toků bylo zpět vypuštěno 1 541 milionů m3 odpadních vod.

Témata:  Česko voda

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.