Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecký parlament schválil další úsporná opatření

Řecký parlament schválil další úsporná opatření

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Řecký parlament schválil v úterý pozdě večer nové škrty ve vládních výdajích v rámci nových úsporných opatření, která jsou nezbytná k zajištění druhého balíčku mezinárodní záchranné půjčky. Informovala o tom agentura Reuters.

Zákonodárci v úterý pozdě večer hlasovali poměrem hlasů 202 k 80 ve prospěch nových úsporných opatření v celkové hodnotě 3,2 miliardy eur. Opatření jsou zaměřená na to, aby se rozpočet na letošní rok opět přiblížil vytčeným cílům.

Legislativu podpořili zákonodárci z obou stran v koalici premiéra Lukase Papadimose, socialisté a také konzervativci. Řecko je nuceno přijmout sérii úsporných opatření a reforem bez kterých nemůže dostat peníze z druhého záchranného balíčku.

Řecká vláda se rozhodla už dříve zavést reformy v oblasti zaměstnanosti, a to včetně výrazného snížení minimální mzdy, a to se zpětnou platností od 14. února. Tento krok, který přechází do legislativy bez nutnosti dalšího schválení parlamentem, ukládá 22procentní snížení standardní minimální měsíční mzdy ze 751 eur (zhruba 18 700 Kč). Pro lidi mladší 25 let bude řez ještě brutálnější, když půjde o 32procentní snížení.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.