Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecký parlament schválil další úsporná opatření

Řecký parlament schválil další úsporná opatření

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Řecký parlament schválil v úterý pozdě večer nové škrty ve vládních výdajích v rámci nových úsporných opatření, která jsou nezbytná k zajištění druhého balíčku mezinárodní záchranné půjčky. Informovala o tom agentura Reuters.

Zákonodárci v úterý pozdě večer hlasovali poměrem hlasů 202 k 80 ve prospěch nových úsporných opatření v celkové hodnotě 3,2 miliardy eur. Opatření jsou zaměřená na to, aby se rozpočet na letošní rok opět přiblížil vytčeným cílům.

Legislativu podpořili zákonodárci z obou stran v koalici premiéra Lukase Papadimose, socialisté a také konzervativci. Řecko je nuceno přijmout sérii úsporných opatření a reforem bez kterých nemůže dostat peníze z druhého záchranného balíčku.

Řecká vláda se rozhodla už dříve zavést reformy v oblasti zaměstnanosti, a to včetně výrazného snížení minimální mzdy, a to se zpětnou platností od 14. února. Tento krok, který přechází do legislativy bez nutnosti dalšího schválení parlamentem, ukládá 22procentní snížení standardní minimální měsíční mzdy ze 751 eur (zhruba 18 700 Kč). Pro lidi mladší 25 let bude řez ještě brutálnější, když půjde o 32procentní snížení.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.