Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecký parlament schválil další úsporná opatření

Řecký parlament schválil další úsporná opatření

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Řecký parlament schválil v úterý pozdě večer nové škrty ve vládních výdajích v rámci nových úsporných opatření, která jsou nezbytná k zajištění druhého balíčku mezinárodní záchranné půjčky. Informovala o tom agentura Reuters.

Zákonodárci v úterý pozdě večer hlasovali poměrem hlasů 202 k 80 ve prospěch nových úsporných opatření v celkové hodnotě 3,2 miliardy eur. Opatření jsou zaměřená na to, aby se rozpočet na letošní rok opět přiblížil vytčeným cílům.

Legislativu podpořili zákonodárci z obou stran v koalici premiéra Lukase Papadimose, socialisté a také konzervativci. Řecko je nuceno přijmout sérii úsporných opatření a reforem bez kterých nemůže dostat peníze z druhého záchranného balíčku.

Řecká vláda se rozhodla už dříve zavést reformy v oblasti zaměstnanosti, a to včetně výrazného snížení minimální mzdy, a to se zpětnou platností od 14. února. Tento krok, který přechází do legislativy bez nutnosti dalšího schválení parlamentem, ukládá 22procentní snížení standardní minimální měsíční mzdy ze 751 eur (zhruba 18 700 Kč). Pro lidi mladší 25 let bude řez ještě brutálnější, když půjde o 32procentní snížení.

Témata:  Řecko

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.