Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku zdražila většina potravin

V Česku zdražila většina potravin

Foto: Pixmac

V obchodech s potravinami v ČR v uplynulých pěti týdnech zdražila většina sledovaných potravin, nejvíce papriky (+28,42 %) a banány (+25,93 %), naopak s cenou dolů šla nejvýrazněji minerální voda (-11,31 %) a pomeranče (-9,14 %). Vyplývá to z pátečních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V České republice ve sledovaném období mezi 10. lednem a 14. únorem 2012 vzrostly ceny 16 z 26 sledovaných potravin. Deset jich naopak zlevnilo, ovšem z velké části pouze nepatrně. Nejvýrazněji zdražily papriky (+28,42 %). Kilogram se dá pořídit v průměru za 67,37 koruny, přičemž nejdražší jsou na jihu Čech (76,70 Kč), naopak nejlevnější v Karlovarském kraji (49,58 Kč). Obchodníci zvyšovali také ceny například banánů (+25,93 %), brambor (+13,14 %), nebo vajec (+11,70 %). Opačný cenový pohyb zaznamenali statistici u minerální vody, která zlevnil v průměru o 11,31 procenta na 8,31 koruny za litr. Cenově nejdostupnější minerální vodu mají obchodníci v Plzeňském kraji (7,42 Kč), naopak nejdražší je na Zlínsku (8,99 Kč). O více než tři procenta zlevnily také rostlinné máslo (-4,73 %), mléko (-4,3 %) a vepřová pečeně s kostí (-2,43 %). V jednotlivých krajích se spotřebitelské ceny zjišťují u malého souboru prodejen. Uváděné ceny mají orientační charakter.

Témata:  potraviny

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.