Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny je nejslabší za čtyři roky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny začátkem ledna pokračovala v poklesu a je na nejnižší úrovni za čtyři roky. Hlavní podíl na tomto vývoji mají obavy, že Británie odejde z Evropské unie bez dohody, dopady protestů takzvaných žlutých vest ve Francii a také obavy z oslabení světové ekonomiky. Uvedla to dnes výzkumná společnost Sentix. Její index důvěry klesl už pátým měsícem, v lednu na -1,5 bodu z -0,3 bodu v prosinci.

Index je nyní na nejnižší úrovni od prosince 2014. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali pokles na -2,8 bodu.

Dílčí index očekávání v lednu klesl na -19,3 bodu z -18,8 bodu v předchozím měsíci. Dílčí index současných podmínek se pak snížil na 18 z prosincových 20 bodů.

"S těmito údaji se eurozóna nebezpečně blíží stagnaci," uvedl výkonný ředitel Sentix Manfred Hübner. "Zdá se, že centrální banky ani politici skutečně nepochopili rozsah tohoto zpomalování," dodal.

V Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, index důvěry za leden klesl na 6,1 bodu ze 7,2 bodu v prosinci, což znamená třetí pokles v řadě. Hübner poznamenal, že Německo jako rozjetý nákladní vlak ztrácí dynamiku jen pomalu.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

Nesrovnalosti v účtech za energie: jak efektivně postupovat

Panu Chytrému má dodavatel elektřiny a plynu díky nízké spotřebě vrátit přeplatek velké částky. Nemile ho ale překvapilo, že mu i přes tyto úspory dodavatel zvýšil zálohy, a to dokonce dvojnásobně. Aby toho nebylo málo, dodavatel se zdráhá tento přeplatek vyplatit. Na tyto situace naštěstí zákon pamatuje, a to například prostřednictvím reklamace nebo započtení.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.