Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny je nejslabší za čtyři roky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny začátkem ledna pokračovala v poklesu a je na nejnižší úrovni za čtyři roky. Hlavní podíl na tomto vývoji mají obavy, že Británie odejde z Evropské unie bez dohody, dopady protestů takzvaných žlutých vest ve Francii a také obavy z oslabení světové ekonomiky. Uvedla to dnes výzkumná společnost Sentix. Její index důvěry klesl už pátým měsícem, v lednu na -1,5 bodu z -0,3 bodu v prosinci.

Index je nyní na nejnižší úrovni od prosince 2014. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali pokles na -2,8 bodu.

Dílčí index očekávání v lednu klesl na -19,3 bodu z -18,8 bodu v předchozím měsíci. Dílčí index současných podmínek se pak snížil na 18 z prosincových 20 bodů.

"S těmito údaji se eurozóna nebezpečně blíží stagnaci," uvedl výkonný ředitel Sentix Manfred Hübner. "Zdá se, že centrální banky ani politici skutečně nepochopili rozsah tohoto zpomalování," dodal.

V Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, index důvěry za leden klesl na 6,1 bodu ze 7,2 bodu v prosinci, což znamená třetí pokles v řadě. Hübner poznamenal, že Německo jako rozjetý nákladní vlak ztrácí dynamiku jen pomalu.

Témata:  ekonomika

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Benzin a nafta zdražují, rafinerie mají rekordní marže. Vláda může přijít s novou daní

České vládě se otevírá poměrně lákavá možnost, jak alespoň částečně zalepit stále větší díru ve státním rozpočtu. Může zavést novou daň z mimořádných zisků, tentokrát zaměřenou na rafinerie a další velké hráče na trhu s pohonnými hmotami. Oficiálním důvodem by samozřejmě nebyla neutěšená kondice veřejných financí, nýbrž ochrana motoristů před údajně nepřiměřenými maržemi. Rozpočtově by se ale takový krok vládě hodil náramně.