Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny je nejslabší za čtyři roky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny začátkem ledna pokračovala v poklesu a je na nejnižší úrovni za čtyři roky. Hlavní podíl na tomto vývoji mají obavy, že Británie odejde z Evropské unie bez dohody, dopady protestů takzvaných žlutých vest ve Francii a také obavy z oslabení světové ekonomiky. Uvedla to dnes výzkumná společnost Sentix. Její index důvěry klesl už pátým měsícem, v lednu na -1,5 bodu z -0,3 bodu v prosinci.

Index je nyní na nejnižší úrovni od prosince 2014. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali pokles na -2,8 bodu.

Dílčí index očekávání v lednu klesl na -19,3 bodu z -18,8 bodu v předchozím měsíci. Dílčí index současných podmínek se pak snížil na 18 z prosincových 20 bodů.

"S těmito údaji se eurozóna nebezpečně blíží stagnaci," uvedl výkonný ředitel Sentix Manfred Hübner. "Zdá se, že centrální banky ani politici skutečně nepochopili rozsah tohoto zpomalování," dodal.

V Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, index důvěry za leden klesl na 6,1 bodu ze 7,2 bodu v prosinci, což znamená třetí pokles v řadě. Hübner poznamenal, že Německo jako rozjetý nákladní vlak ztrácí dynamiku jen pomalu.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.