Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny je nejslabší za čtyři roky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny začátkem ledna pokračovala v poklesu a je na nejnižší úrovni za čtyři roky. Hlavní podíl na tomto vývoji mají obavy, že Británie odejde z Evropské unie bez dohody, dopady protestů takzvaných žlutých vest ve Francii a také obavy z oslabení světové ekonomiky. Uvedla to dnes výzkumná společnost Sentix. Její index důvěry klesl už pátým měsícem, v lednu na -1,5 bodu z -0,3 bodu v prosinci.

Index je nyní na nejnižší úrovni od prosince 2014. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali pokles na -2,8 bodu.

Dílčí index očekávání v lednu klesl na -19,3 bodu z -18,8 bodu v předchozím měsíci. Dílčí index současných podmínek se pak snížil na 18 z prosincových 20 bodů.

"S těmito údaji se eurozóna nebezpečně blíží stagnaci," uvedl výkonný ředitel Sentix Manfred Hübner. "Zdá se, že centrální banky ani politici skutečně nepochopili rozsah tohoto zpomalování," dodal.

V Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, index důvěry za leden klesl na 6,1 bodu ze 7,2 bodu v prosinci, což znamená třetí pokles v řadě. Hübner poznamenal, že Německo jako rozjetý nákladní vlak ztrácí dynamiku jen pomalu.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.