Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecko ničí ceny ropy. Ty neuvěřitelně rostou

Řecko ničí ceny ropy. Ty neuvěřitelně rostou

Foto: Grafton

Světové ceny ropy v úvodu nového týdne rostou. Podle agentur AFP a Reuters jim pomáhá směrem vzhůru především schválení úsporných opatření v Řecku.

Cena ropy typu Brent byla v pondělí kolem 11:20 SEČ na úrovni 118,07 dolarů za barel. Oproti předchozímu závěru v New Yorku tak zpevňovala o 0,76 dolaru, tedy o 0,65 procenta.

Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu oproti předchozímu závěru v New Yorku posilovala o 0,96 dolaru, tedy o 0,97 procenta, a stála 99,63 dolaru za barel.

Ceny ropy v pondělí ovlivňuje především zlepšená nálada investorů poté, kdy řecký parlament v noci schválil nová nepopulární úsporná opatření, která jsou ale nutná k tomu, aby země mohla čerpat druhý záchranný úvěr, bez kterého by už v březnu musela pravděpodobně vyhlásit státní bankrot. Nový úvěr ale ještě budou muset schválit ministři financí eurozóny.

"Nevím, zda je čas na oslavu. Stále ještě není jisté, jestli ministři financí eurozóny budou se záchranným úvěrem souhlasit na plánovaném středečním zasedání," uvedl pro agenturu Reuters hlavní analytik devizového trhu makléřské společnosti Barclays Capital Masafumi Jamamoto.

Témata:  ropa

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.