Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika je neudržitelná, příští rok se zhroutí, varuje přední ekonom

ilustrační fotografie
ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Většina vyspělých zemí zažívá období blahobytu. Ekonomika stoupá a navzdory nedostatku pracovní síly a celosvětovým krizím se rozvinutým zemím daří nejlépe za poslední roky. Joerg Angelé, přední ekonom rakouské sítě bank Raiffeisen Bank, ale v prognóze pro uznávaný server MarketWatch uvádí, že ekonomika je přehřátá a už nemá kam růst. Naopak existuje velká pravděpodobnost, že se kompletně zhroutí.

Svět zažil poslední velkou krizi v roce 2008, resp. v roce 2007, kdy byla naznačena několika důležitými indikátory. Prvotní příčinou byla americká hypoteční krize, která postupně přerostla ve světovou finanční krizi. 

Angelé tvrdí, že v současné době je americká ekonomika v pořádku, to podle něj ale nemůže trvat dlouho. "Jsem ve střednědobém horizontu velmi optimistický vůči americkému hospodářství. Ale obávám se, že růst není udržitelný. Všechno poukazuje na přehřátou ekonomiku," uvedl v rozhovoru pro MarketWatch.

Ekonomika podle něj roste mnohem rychleji, než její dlouhodobá potenciální míra, přičemž míra nezaměstnanosti je pod svou dlouhodobou přirozenou mírou kolem 5 procent.

To vše je navíc velmi vrtkavé a zahýbat tím mohou například dopady daňových úlev a rozpočtové podněty. Podle odborníka zkrátka ekonomika v současné době nepotřebuje "absolutně žádný" stimul.

Ekonom očekává, že míra nezaměstnanosti by měla v příštím roce klesnout na přibližně 3,5 procenta. To ekonomika už zkrátka nemá šanci ustát. "Do poloviny roku 2019 bude americká ekonomika pravděpodobně v ostrém zpomalení, a možná i recesi," obává se Angelé.

Ekonomika podle něj poroste o dva až tři procentní body rychleji než její dlouhodobá potenciální míra. S tak velkou propastí by byla ekonomika přehřátá. " A to nemůže být donekonečna. Bublina zkrátka praskne," dodal.

Problém vidí ještě v jedné finanční oblasti, a sice v hrozbě obchodní války. "Pokud vypukne, bude to pro USA katastrofální. A to doufám, že nebude eskalovat," obává se ekonom. Zhroucení americké ekonomiky by zasáhlo celý svět a přineslo by další ekonomickou krizi, která má být podle i podle jiných odborníků katastrofální.

Například podle prestižní finanční společnosti JPMorgan Chase & Co. je další krize za dveřmi. Americké akcie by při ní měly spadnout přibližně o 20 %, ceny energií o 35 %. Riziková přirážka na dluhopisy rozvíjejících se zemí stoupne o 2,79 procentního bodu, akcie na rozvíjejících se trzích spadnou o 48 % a měny rozvíjejících se zemí oslabí o 14,4 %.

Prognóza ekonomů navazuje na slova guvernéra Bank of England Marka Carneyho, který varoval, že tvrdý brexit by mohl vést k finanční krizi tak silné, jako v roce 2008. Británie má opustit EU v březnu 2019, což podle ekonomů ještě více napne současný ekonomický stav. Ceny porostou nahoru a ekonomika se stane dlouhodobě neudržitelnou.

Někteří odborníci se ale obávají, že blížící se možná krize bude jen předzvěstí ještě silnější. Likvidita finančního trhu se totiž od imploze v roce 2008 zmenšila a není zcela jasné, jaký to bude mít vliv na následující krize, tedy té, která přijde po té nejbližší.

Analytik Marko Kolanovič tvrdí, že krize by mohla být vyvolána náhlými prodeji akcií prostřednictvím počítačových obchodních systémů. "Další krize pravděpodobně povede k sociálnímu napětí podobnému tomu, které bylo zaznamenáno před 50 lety v roce 1968," varuje Kolanovič.

Témata:  ekonomika

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.