Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mayová odmítá spekulace o záložních plánech ohledně brexitu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Britská premiérka Theresa Mayová dnes v jednom z výborů britského parlamentu odmítla spekulovat o možnosti, že brexitová dohoda s Bruselem 11. prosince neprojde Dolní sněmovnou. Zároveň nechtěla akceptovat závěr vládní analýzy, podle níž odchod z EU na základě jejích plánů bude znamenat zpomalení britské ekonomiky.

Mayová skupině poslanců řekla, že chce, aby se nyní zákonodárci zaměřili na volbu, která před nimi stojí, a nemysleli na další scénáře. Podle zpravodajského webu BBC zároveň nepřistoupila na opakované výzvy, aby vyloučila odchod Británie z EU bez dohody. Uvedla však, že po případné porážce v hlasování 11. prosince, která se v současnosti jeví jako velmi pravděpodobná, by bylo nutné vystupňovat přípravy na "neřízený" brexit.

"Harmonogram je takový, že někteří lidé by vskutku museli přijmout jistá konkrétní opatření v souvislosti s brexitem bez dohody, pokud by (britskýz) parlament dohodu 11. prosince zamítl," citovala Mayovou agentura Reuters.

Premiérka stejně jako ve středu při zasedání Dolní sněmovny odmítla závěr vládní analýzy o dopadech různých podob brexitu, které jsou v tuto chvíli ve hře. Odhady zpomalení britské ekonomiky při kterémkoli scénáři Mayová zpochybnila, protože propočty prý neberou v potaz "všechna rozhodnutí, která by vláda mohla učinit". Britští novináři přitom po středečním zveřejnění analýzy upozorňovali, že předpověď dopadů současného vládního plánu vycházela z odvážných předpokladů.

O tom, co by mohlo nastat po očekávaném neúspěchu stávající "rozvodové dohody" při hlasování britských poslanců, se v těchto dnech v britských médiích mohutně spekuluje. Novináři si přitom všímají například zdánlivě rostoucí podpory pro vypsání nového referenda v řadách nejsilnější opoziční Labouristické strany. Mayová dnes výzvy k uspořádání dalšího plebiscitu označila za snahu "frustrovat" proces brexitu a také prohlásila, že nebude usilovat o odklad termínu britského odchodu z EU.

Otevřena alternativám k předložené brexitové dohodě je naopak severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která v britském parlamentu podporuje menšinovou vládu konzervativců. Šéfka DUP Arlene Fosterová dnes ve vysílání rozhlasové stanice BBC uvedla, že její strana pracuje "napříč parlamentem" na nalezení lepšího řešení. Další referendum by ale prý také nepodpořila.

Mayová se však dnes dočkala povzbudivého signálu, když se za nynější brexitovou dohodu připravenou britskými a unijními vyjednavači poprvé otevřeně postavila Andrea Leadsomová, jež za kabinet domlouvá vládní záležitosti v Dolní sněmovně. Leadsomová patří mezi euroskeptické členy vlády a po uzavření dohody s Bruselem podle médií nebyla daleko od rezignace, navíc dříve údajně hostila schůzky, na nichž ministři zastávající v otázce brexitu tvrdší linii než premiérka domlouvali své plány.

Leadsomová ale nyní řekla bulvárnímu deníku Daily Mail, že předložená dohoda nabízí cestu k dobrému budoucímu vztahu Británie s EU. "Můj závěr je, že musím podpořit dohodu i naši premiérku," uvedla, přičemž Daily Mail dnes její výroky otiskl na titulní stránce.

To vyvolalo posměšné reakce novinářů. "To už je nějaká věc, jestliže je hlavní zpráva, že ministryně podporuje premiérku," napsala na twitter hlavní politická reportérka BBC Laura Kuenssbergová. "O něčem to svědčí, když podpora vládní politiky od ministryně je materiálem na ´titulku´," komentuje moderátor televize ITV Robert Peston.

Témata:  Theresa Mayová Brexit

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.