Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin i nafta zůstávají nejdražší za poslední čtyři roky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ceny u čerpacích stanic v Česku stagnují na maximu od prosince 2014. Průměrná cena benzinu Natural 95 v uplynulém týdnu stoupla o haléř na 33,55 koruny za litr, u nafty zůstala beze změny na 32,71 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.

Nejvíce motoristé za pohonné hmoty platí nadále v Praze. Natural 95 stál ve středu v hlavním městě v průměru 34,39 Kč/l, byl tak jako v jediném regionu nad 34 korunami. Litr nafty se prodával za průměrných 33,60 Kč/l.

Nejméně se platí za benzin v Královéhradeckém kraji v průměru 33,09 Kč/l, jen o čtyři haléře je litr dražší v Jihočeském kraji. Také diesel je nejlevnější v Královéhradeckém kraji, kde čerpací stanice prodávají litr v průměru za 32,16 koruny.

Průměrná cena pohonných hmot v ČR k 26. září (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 33,55 32,71 Praha 34,39 33,60 Jihočeský 33,13 32,27 Jihomoravský 33,78 33,07 Karlovarský 33,41 32,40 Královéhradecký 33,09 32,16 Liberecký 33,32 32,38 Moravskoslezský 33,36 32,62 Olomoucký 33,90 33,08 Pardubický 33,30 32,42 Plzeňský 33,63 32,78 Středočeský 33,78 32,99 Ústecký 33,18 32,27 Vysočina 33,92 33,22 Zlínský 33,45 32,65

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.