Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin i nafta zůstávají nejdražší za poslední čtyři roky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ceny u čerpacích stanic v Česku stagnují na maximu od prosince 2014. Průměrná cena benzinu Natural 95 v uplynulém týdnu stoupla o haléř na 33,55 koruny za litr, u nafty zůstala beze změny na 32,71 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.

Nejvíce motoristé za pohonné hmoty platí nadále v Praze. Natural 95 stál ve středu v hlavním městě v průměru 34,39 Kč/l, byl tak jako v jediném regionu nad 34 korunami. Litr nafty se prodával za průměrných 33,60 Kč/l.

Nejméně se platí za benzin v Královéhradeckém kraji v průměru 33,09 Kč/l, jen o čtyři haléře je litr dražší v Jihočeském kraji. Také diesel je nejlevnější v Královéhradeckém kraji, kde čerpací stanice prodávají litr v průměru za 32,16 koruny.

Průměrná cena pohonných hmot v ČR k 26. září (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 33,55 32,71 Praha 34,39 33,60 Jihočeský 33,13 32,27 Jihomoravský 33,78 33,07 Karlovarský 33,41 32,40 Královéhradecký 33,09 32,16 Liberecký 33,32 32,38 Moravskoslezský 33,36 32,62 Olomoucký 33,90 33,08 Pardubický 33,30 32,42 Plzeňský 33,63 32,78 Středočeský 33,78 32,99 Ústecký 33,18 32,27 Vysočina 33,92 33,22 Zlínský 33,45 32,65

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.