Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Soukromí věřitelé odepíší 70 % dluhu Řecka

Soukromí věřitelé odepíší 70 % dluhu Řecka

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ústav pro mezinárodní finance (IIF) je podle šéfa německé Deutsche Bank Josefa Ackermanna ochoten nést ztrátu z řeckých dluhopisů až do výše 70 procent. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na Ackermannovo vyjádření pro N-TV.

"Položili jsme na stůl velmi atraktivní nabídku," uvedl podle agentury Reuters pro N-TV Ackermann, který je zároveň předsedou bankovní lobby při IIF o návrhu, jenž je projednáván v Aténách. Zájmy soukromých věřitelů Řecka hájí šéf Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) Charles Dallara, který do Atén odcestoval ve čtvrtek, aby pokračoval v jednáních. "To je ztráta o téměř 70 procent, kterou jsme připraveni přijmout," řekl dále Ackermann v rozhovoru pro německou televizi N-TV. "Věřím, že dohody bude dosaženo," pokračoval Ackermann. "Každý musí přispět," dodal. Odpuštění velké části řeckého dluhu u soukromých věřitelů je podmínkou pro to, aby se Řecko technicky neocitlo ve stavu platební neschopnosti. V opačném případě by se spustila vlnu nároků na výplaty pojistek proti nesplácení řeckých státních dluhopisů. Řecko usiluje o uzavření dohody se soukromými věřiteli o výměně části dluhopisů. Dohoda je důležitá pro získání druhého balíku pomoci ve výši 130 miliard eur (zhruba 3,3 bilionu korun) od Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB). Dohoda má z privátně drženého dluhu ve výši zhruba 205 miliard eur "odříznout" řádově 100 miliard eur a pomoci snížit zadlužení Řecka na 120 procent hrubého domácího produktu (HDP).

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.