Skutečná válka je o hegemonii dolaru

Podíváme-li se na směnný kurz CNY, nezdá se, že by byl podhodnocený. Pomocí indexu REER společnosti JP Morgan, který počítá i s relativní inflací mezi obchodními partnery, vidíme, že juan se od roku 2010 zhodnotil více než jakákoli jiná hlavní měna. Za tuto dobu vzrostl CNY o více než 25 %, ve srovnání s 10% růstem USD. Naproti tomu britská libra spadla za toto období o 1 %, euro o 13 % a japonský jen o 25 %.

V roce 2017 po zpomalení čínské ekonomiky na úroveň, která by obvykle představovala silný impuls pro devalvaci, vzrostl juan proti USD o téměř 7 %. Vzrostl i referenční košík CFETS (ve kterém USD představuje 22,4 % celkové váhy).

Další možnost jak zhodnotit nacenění měny je spolehnout se na paritu kupní síly. Jak naznačila zpráva externího sektoru Mezinárodního měnového fondu z července 2017, směnný kurz juanu je v podstatě v souladu s fundamentálními ukazateli země, zatímco americký dolar je podhodnocen o 10 – 20 %.

Od prudké devalvace v roce 2015 se však Čína (nutno říci úspěšně) snaží stabilizovat kurz a splnit své makroekonomické a finanční cíle, což je stát se z ekonomiky založené na exportu ekonomikou spotřební a dostat CNY na mezinárodní úroveň.

Nedávné výzvy Spojených států, aby se struktura čínské ekonomiky změnila, jen prokazují neznalost Washingtonu. V Číně klesl podíl investic jako procento HDP ze 47 % v roce 2013 na 43 % na konci roku 2017, zatímco spotřeba vzrostla z 36 % na 39 %. Pokud bude Čína následovat vývoj většiny rozvíjejících se zemí, můžeme z dlouhodobého hlediska očekávat, že podíl investic a spotřeby se dostane na 35 % a 50 %.

Nevyhnutelná de-dolarizace

Obchodní válka vedená Spojenými státy je v podstatě měnovou válkou zacílenou na udržení dolarové hegemonie v mezinárodním měnovém systému. Představa, že by se Čína mohla rozhodnout prudce devalvovat svou měnu jako odvetu za americká protekcionistická opatření, je jasná dezinterpretace strategie Pekingu.

Na měnovém trhu v tuto chvíli zmírňující opatření Číny tlačí relativní sazby níž a zvyšují tlak na kurz CNYUSD. Čína nedevalvuje; Peking si uvědomuje, že devalvace by měla mnohem negativnější dopad na Čínu samotnou než na USA.

V posledních letech vedla monetární stabilita k makroekonomické stabilitě. Pokud se toto spojení přeruší, mohlo by dojít k destabilizaci finančních trhů a k měnovému chaosu, jako se to stalo v roce 2015.

Dalekosáhlé následky

To by také znamenalo konec liberalizace juanu, díky které se juan v roce 2016 dostal do zvláštních práv čerpání Mezinárodního měnového fondu a která vedla k prvním transakcím na trhu ropných futures počátkem tohoto roku denominovaných v juanu. Tento poslední malý krok může mít z krátkodobého hlediska jen malý dopad, avšak mohl by kompletně změnit dlouhodobou strukturu na ropném trhu, pokud Čína dokáže snížit kapitálové kontroly a její obchodní partneři budou souhlasit s platbami za ropu v juanu (což už začíná platit pro Rusko a Irán).

Ačkoli proces internacionalizace stále ještě probíhá a bude trvat ještě přinejmenším deset let, juan pomalu získává status mezinárodní rezervní měny. Pokud jde o budoucnost tohoto procesu, navrhujeme zaměřit se na Afriku, kde by se používání CNY mohlo v následujících letech skutečně rozšířit. Některé země východní a jižní Afriky už nyní preferují díky rostoucímu obchodnímu vlivu Číny transakce v juanu. To vysvětluje nedávný nárůst swapových dohod mezi Lidovou bankou Číny a Centrální bankou Nigérie.

Jak jsme se zde pokusili naznačit, skutečná diskuse v pozadí probíhající obchodní války se ve skutečnosti týká de-dolarizace mezinárodního měnového systému a diverzifikaci rezervních měn, informuje Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank.

Témata:  ekonomika,  obchodní válka,  USA