Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Reakce MPSV na písemné vyjádření prezidenta doprovázející jeho podpis novely zákona o důchodovém pojištění

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Prezident Petr Pavel podepsal 1. 9. 2023 novelu zákona o důchodovém pojištění, z jeho vyjádření je však patrné, že k některým bodům novely má výhrady. Například v otázce mimořádné valorizace by postupoval ještě přísněji, než navrhují zákonodárci. Novele současně vytýká, že pro zkrácení délky odchodu do předčasného důchodu neponechala veřejnosti dostatečný čas na to, aby se s touto změnou mohla seznámit.

Pravidelná lednová valorizace důchodů byla v zákoně zakotvena v roce 2003 a ke zvýšení důchodů mělo dojít pouze tehdy, pokud růst cen od předchozí valorizace překročil 5 %. Co se týká mimořádných valorizací, tak ty byly od této legislativní úpravy až do loňského roku uplatněny pouze jednou, a to v srpnu 2008 v návaznosti na vysoký růst cen v roce 2007. Od té doby došlo k další mimořádné valorizaci až v roce 2022 - tedy po čtrnácti letech.

Mimořádné valorizace 2008 a poté až 2022 „Na rozdíl od řádných valorizací dochází k těm mimořádným opravdu velmi zřídka, proto teprve až praxe v roce 2022 ukázala, že mimořádná valorizace přidá nejméně těm, kdo pobírají nízký důchod, a naopak nejvíce přidáno dostanou ti, jejichž důchod je vysoký. To jde však zcela proti smyslu mimořádné valorizace, kdy je zapotřebí se nejvíce postarat o ty, jejichž příjem vlivem inflace přestává stačit k tomu, aby mohli důstojně žít,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který tímto odmítl výtku pana prezidenta, že připravená novela nevede u mimořádných valorizací k fiskální konsolidaci. Novela docílí úspor jen jako celek Základní přínos novely ke konsolidaci veřejných financí však spočívá v trvalé úpravě institutu pravidelné valorizace, konkrétně ve snížení podílu reálných mezd na valorizaci na jednu třetinu a ve zrušení režimu hodnocení dvou cenových indexů s promítnutím vyššího růstu do valorizace. Toto základní opatření novely, mimo jiné znamená návrat k dlouhodobě zakotvenému mechanismu ve valorizaci před rokem 2018. Znamená to dostatečnou ochranu příjemců důchodů proti cenovému nárůstu, které přitom bude přispívat ke každoroční konsolidaci veřejných financí a po plném náběhu efektu opatření přinese zásadní úsporu v rozsahu 0,5 – 0,6 % hrubého domácího produktu ročně. Ochrana nízkopříjmových důchodců „Naší povinností je, postarat se v případě mimořádné situace i o ty nejchudší. Inflace jim v takovém případě sebere větší část jejich příjmů, avšak právě jim byl díky mimořádné valorizaci až doposud jejich důchod navýšen nejmenší částkou. Nová úprava nyní povede k tomu, že dále už nebudeme díky valorizacím tak dramaticky prohlubovat rozdíl mezi lidmi s nižším a vyšším příjmem. Novela tak ukončuje nespravedlnost, díky které současný model mimořádné valorizace trvale zvětšoval rozdíly mezi nízkopříjmovými důchodci a těmi, kteří brali nadprůměrné důchody. Pokud bychom měli tato opatření použít stejně jako doposud jednou za zhruba patnáct let, kdy ze státního rozpočtu vydáme o něco více, Praha 2. srpna 2023 ale úprava pravidelné valorizace přináší výrazně vyšší úsporu každý rok je, to rozumně vyvážená nutnost úspor s ochranou osob s nižšími příjmy,“ dodal ministr Jurečka. Veřejnost o termínu zpřísnění odchodu do důchodu ví už od jara 2023 Pan prezident se ve svém vyjádření k novele zákona o důchodovém pojištění dále zmiňoval o tom, že veřejnost nebyla dostatečně včas informována o tom, od kdy ke zpřísnění podmínek pro předčasný odchod do důchodu dojde. Nicméně parametry změn ministerstvo práce a sociálních věcí i ministr Jurečka spolu s příslušným předpokládaným termínem od září 2023 začali komunikovat už od jara 2023. S blížícím se termínem zpřísnění dostávala ČSSZ více žádostí o předčasný důchod Z dostupných údajů je zřejmé, že veřejnost tuto zprávu zaznamenala dostatečně, což vidíme nejen v počtu dotazů, jejichž počet stoupal spolu s blížícím se termínem předpokládaného zpřísnění, ale také z počtu podaných žádostí o předčasný důchod, který je i letos ve srovnání s rokem 2021 výrazně vyšší. „Z našich dat je navíc zřejmé, že zkrácení lhůty pro odchod do předčasného důchodu z pěti na tři roky není pro většinu žadatelů překážkou,“ uvedl František Boháček, ústřední ředitel ČSSZ, který dodal, že v minulosti drtivá většina žadatelů odcházela do předčasného důchodu v rozmezí do tří let před řádným termínem. „Změna nastala až v loňském roce, kdy o předčasný důchod začali žádat lidé především z důvodu finanční výhodnosti, a ne jako v minulosti proto, že by potřebovali akutně vyřešit svoji životní situaci nebo že chtěli odejít do důchodu dříve, a to i za cenu nižších příjmů,“ upřesnil Boháček. MPSV si velmi váží skutečnosti, že prezident republiky zákon podepsal a stejně jako vláda podporuje úsilí snížit budoucí deficit mezi příjmy z pojistného a výdaji na důchody. Ten by bez realizace stabilizačních opatření z důvodu demografického vývoje neúměrně narůstal a pravděpodobně by si vynutil v horizontu nejpozději 10 až 15 let radikální úsporná opatření zasahující skokově příjmovou situaci seniorů.

Témata:  důchody Ministerstvo práce a sociálních věcí Petr Pavel

Související

Aktuálně se děje

5. prosince 2024 10:50

4. prosince 2024 9:54

3. prosince 2024 11:23

Fotovoltaika bez baterie: Úspory poloviční, potenciál nevyužitý

Rozmach udržitelných zdrojů elektrické energie má vesměs pozitivní dopady. Ale přináší i problémy v distribuční soustavě a také situace, kdy je elektřiny takový nadbytek, že její cena klesá do záporných hodnot. Taková situace nastává při splnění několika podmínek a zejména pak v době, kdy se sejde výroba elektřiny ze slunce a z větru ve stejnou dobu. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Senát schválil důchodovou reformu

Současný důchodový systém je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Prodlužuje se věk dožití, lidé déle studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve. Rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo prarodičů. Pokud chceme dalším generacím zajistit důstojné stáří, musíme reagovat na neúprosnou demografii. Nutnost přistoupit ke změnám je neoddiskutovatelná. Proto je dobrou zprávou, že důchodovou reformu dnes podpořili senátoři, a to beze změn.