Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Reakce MPSV na písemné vyjádření prezidenta doprovázející jeho podpis novely zákona o důchodovém pojištění

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Prezident Petr Pavel podepsal 1. 9. 2023 novelu zákona o důchodovém pojištění, z jeho vyjádření je však patrné, že k některým bodům novely má výhrady. Například v otázce mimořádné valorizace by postupoval ještě přísněji, než navrhují zákonodárci. Novele současně vytýká, že pro zkrácení délky odchodu do předčasného důchodu neponechala veřejnosti dostatečný čas na to, aby se s touto změnou mohla seznámit.

Pravidelná lednová valorizace důchodů byla v zákoně zakotvena v roce 2003 a ke zvýšení důchodů mělo dojít pouze tehdy, pokud růst cen od předchozí valorizace překročil 5 %. Co se týká mimořádných valorizací, tak ty byly od této legislativní úpravy až do loňského roku uplatněny pouze jednou, a to v srpnu 2008 v návaznosti na vysoký růst cen v roce 2007. Od té doby došlo k další mimořádné valorizaci až v roce 2022 - tedy po čtrnácti letech.

Mimořádné valorizace 2008 a poté až 2022 „Na rozdíl od řádných valorizací dochází k těm mimořádným opravdu velmi zřídka, proto teprve až praxe v roce 2022 ukázala, že mimořádná valorizace přidá nejméně těm, kdo pobírají nízký důchod, a naopak nejvíce přidáno dostanou ti, jejichž důchod je vysoký. To jde však zcela proti smyslu mimořádné valorizace, kdy je zapotřebí se nejvíce postarat o ty, jejichž příjem vlivem inflace přestává stačit k tomu, aby mohli důstojně žít,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který tímto odmítl výtku pana prezidenta, že připravená novela nevede u mimořádných valorizací k fiskální konsolidaci. Novela docílí úspor jen jako celek Základní přínos novely ke konsolidaci veřejných financí však spočívá v trvalé úpravě institutu pravidelné valorizace, konkrétně ve snížení podílu reálných mezd na valorizaci na jednu třetinu a ve zrušení režimu hodnocení dvou cenových indexů s promítnutím vyššího růstu do valorizace. Toto základní opatření novely, mimo jiné znamená návrat k dlouhodobě zakotvenému mechanismu ve valorizaci před rokem 2018. Znamená to dostatečnou ochranu příjemců důchodů proti cenovému nárůstu, které přitom bude přispívat ke každoroční konsolidaci veřejných financí a po plném náběhu efektu opatření přinese zásadní úsporu v rozsahu 0,5 – 0,6 % hrubého domácího produktu ročně. Ochrana nízkopříjmových důchodců „Naší povinností je, postarat se v případě mimořádné situace i o ty nejchudší. Inflace jim v takovém případě sebere větší část jejich příjmů, avšak právě jim byl díky mimořádné valorizaci až doposud jejich důchod navýšen nejmenší částkou. Nová úprava nyní povede k tomu, že dále už nebudeme díky valorizacím tak dramaticky prohlubovat rozdíl mezi lidmi s nižším a vyšším příjmem. Novela tak ukončuje nespravedlnost, díky které současný model mimořádné valorizace trvale zvětšoval rozdíly mezi nízkopříjmovými důchodci a těmi, kteří brali nadprůměrné důchody. Pokud bychom měli tato opatření použít stejně jako doposud jednou za zhruba patnáct let, kdy ze státního rozpočtu vydáme o něco více, Praha 2. srpna 2023 ale úprava pravidelné valorizace přináší výrazně vyšší úsporu každý rok je, to rozumně vyvážená nutnost úspor s ochranou osob s nižšími příjmy,“ dodal ministr Jurečka. Veřejnost o termínu zpřísnění odchodu do důchodu ví už od jara 2023 Pan prezident se ve svém vyjádření k novele zákona o důchodovém pojištění dále zmiňoval o tom, že veřejnost nebyla dostatečně včas informována o tom, od kdy ke zpřísnění podmínek pro předčasný odchod do důchodu dojde. Nicméně parametry změn ministerstvo práce a sociálních věcí i ministr Jurečka spolu s příslušným předpokládaným termínem od září 2023 začali komunikovat už od jara 2023. S blížícím se termínem zpřísnění dostávala ČSSZ více žádostí o předčasný důchod Z dostupných údajů je zřejmé, že veřejnost tuto zprávu zaznamenala dostatečně, což vidíme nejen v počtu dotazů, jejichž počet stoupal spolu s blížícím se termínem předpokládaného zpřísnění, ale také z počtu podaných žádostí o předčasný důchod, který je i letos ve srovnání s rokem 2021 výrazně vyšší. „Z našich dat je navíc zřejmé, že zkrácení lhůty pro odchod do předčasného důchodu z pěti na tři roky není pro většinu žadatelů překážkou,“ uvedl František Boháček, ústřední ředitel ČSSZ, který dodal, že v minulosti drtivá většina žadatelů odcházela do předčasného důchodu v rozmezí do tří let před řádným termínem. „Změna nastala až v loňském roce, kdy o předčasný důchod začali žádat lidé především z důvodu finanční výhodnosti, a ne jako v minulosti proto, že by potřebovali akutně vyřešit svoji životní situaci nebo že chtěli odejít do důchodu dříve, a to i za cenu nižších příjmů,“ upřesnil Boháček. MPSV si velmi váží skutečnosti, že prezident republiky zákon podepsal a stejně jako vláda podporuje úsilí snížit budoucí deficit mezi příjmy z pojistného a výdaji na důchody. Ten by bez realizace stabilizačních opatření z důvodu demografického vývoje neúměrně narůstal a pravděpodobně by si vynutil v horizontu nejpozději 10 až 15 let radikální úsporná opatření zasahující skokově příjmovou situaci seniorů.

Témata:  důchody Ministerstvo práce a sociálních věcí Petr Pavel

Aktuálně se děje

18. července 2024 17:36

Vláda schválila novou výši započitatelných nákladů na bydlení. Dojde také ke sjednocení částek pro byty v evidenci i mimo ni

Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské občany, kteří hledají útočiště před ruskou agresí na Ukrajině. Zároveň usiluje o to, aby byla posílena jejich samostatná participace na úhradě základních životních potřeb včetně bydlení. Nyní mají někteří uprchlíci možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, od 1. září 2024 ale budou související podmínky upraveny. MPSV proto ve spolupráci s dalšími odborníky připravilo návrh, kterým podpoří tyto cizince i po skončení bezplatného nouzového ubytování. Pro zranitelné osoby bude nová částka činit 6 000 Kč měsíčně a pro ostatní osoby s dočasnou ochranou 4 000 Kč měsíčně.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jurečka vyzval členské státy EU ke zrychlení vyřizování důchodů pro občany, kteří pracovali v různých evropských zemích

V Bruselu jednali ministryně a ministři v rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou delegaci vedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten na plénu předložil iniciativu, kterou vyzval ostatní ministry a ministryně, aby se ve svých zemích zabývali otázkou zrychlení vyřizování důchodů pro ty evropské občany, kteří využili svobody volného pohybu, a např. pracovali v různých státech EU. Rada se také zabývala otázkou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a začleněním osob se zdravotním postižením na trh práce.