Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Příspěvek na bydlení dostalo v prosinci 228.000 lidí, meziročně o 48 procent víc

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Příjemců příspěvku na bydlení loni přibylo. V prosinci úřady práce vyplatily 228.000 těchto dávek, meziročně o 48 procent víc. Průměrná domácnost dostala 4777 korun. Stát minulý rok na příspěvky vydal celkem 8,56 miliardy korun, což je téměř o dvě miliardy víc než předloni. Vyplývá to ze zpráv o vyplácení dávek a z údajů, které dnes na svém webu zveřejnilo ministerstvo práce. Podle statistických dat je ale domácností, které příspěvek pobírají, méně než v letech po minulé krizi. Nižší než tehdy jsou teď také výdaje.

Příspěvek na bydlení mohou získat domácnosti, kterým na zaplacení přiměřeného bydlení nestačí 30 procent jejich příjmu. Do konce loňska to bylo v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmu, od letoška se podmínky pro získání podpory sjednotily. Dávka tedy odpovídá rozdílu mezi výdaji na bydlení do státem stanovených normativních nákladů a 0,3násobkem příjmu. Vláda v minulém roce kvůli růstu cen energií normativy navýšila. Zvedla je i pro letošek. Podle kabinetu je příspěvek jednou z hlavních pomoci domácnostem v době zdražování.

"My vidíme nárůst během podzimu, který je tam opravdu poměrně výrazný. Za prosinec se vyplatilo domácnostem 228.000 příspěvků na bydlení, průměrná výše stoupla zhruba na 4700 korun. Částka za prosinec překročila jednu miliardu korun. Tato pomoc je stále víc využívaná. Je to forma pomoci, která je adresná, do určité míry testovaná," řekl novinářům ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

O dávku mohou lidé požádat elektronicky, žádost se loni zjednodušila. Nárok na podporu a své náklady na bydlení lidé dokládají teď dvakrát ročně, dřív to museli dělat čtyřikrát ročně.

Úřady práce loni čelily ostré kritice za pomalé vyřizování. Podle Jurečky provedly organizační změny, aby bylo odbavování rychlejší. Zmínil například pravidelné sledování počtu žádostí s končící zákonnou lhůtou v jednotlivých pobočkách, které je pak v případě potřeby možné posílit. Vzniklo také pracoviště v Libereckém kraji. V Praze se totiž na volná místa nedařilo získat pracovníky. Jurečka počítá s tím, že by se nastavení příspěvku mohlo letos také ještě upravit. Při stanovení dávky by se mělo začít sledovat obvyklé nájemné v místě.

Příspěvek na bydlení pobíralo podle údajů ministerstva práce loni v lednu 143.500 domácností. Lednové výdaje činily 545 milionů korun. Průměrná dávka dosahovala 3771 korun. Do konce roku se zvedla zhruba o tisícikorunu na 4777 korun. V prosinci stát poslal 1,09 miliardy korun 228.007 domácnostem. O rok dřív bylo příjemců 153.700. Za předminulý rok stát vyplatil celkem 6,62 miliardy korun.

Nejvíc příspěvků od roku 2012 na konci jednotlivých let úřady práce poskytly v prosinci 2015. Tehdy dávku dostalo 241.600 příjemců. Vyšší než loni v prosinci byl počet i na konci let 2014 a 2016. V období po minulé ekonomické krizi byly vyšší také výdaje. Zatímco za loňský rok se dostaly na 8,56 miliardy korun, mezi lety 2014 až 2017 se pohybovaly od 8,62 do 9,26 miliardy Kč. Poté příjemců ubývalo a vydaná suma se snižovala. Za poklesem byl tehdy růst výdělků v době konjunktury. Roli hrálo také nižší nastavení normativů. Řada lidí o podporu tak ani nepožádala. Podle expertů na sociální problematiku i dnes dávku pobírá mnohem méně lidí, než by na ni mělo nárok.

Počet vyplacených dávek za prosinec a roční výdaje v miliardách korun v jednotlivých letech

Rok Počet příspěvků Výdaje v mld. Kč 2012 182.300 5,73 2013 219.000 7,4 2014 239.700 8,84 2015 241.600 9,16 2016 237.700 9,26 2017 216,100 8,62 2018 187.300 7,69 2019 169.600 7,08 2020 160.400 6,95 2021 153.700 6,62 2022 228.000 8,56

Zdroj: zprávy o vyplacených dávkách za jednotlivé roky, údaje ministerstva práce

Témata:  příspěvek na bydlení bydlení sociální dávky Peníze

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Poslanci schválili důchodovou reformu. Budou důchody férovější pro současnou i budoucí generaci?

Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. Dnes v Poslanecké sněmovně proběhlo třetí, tedy závěrečné, čtení návrhu MPSV. Reforma byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.