Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody: Kde se žije penzistům nejhůře?

Důchodci, ilustrační fotografie
Důchodci, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Ceny zboží a služeb se liší v jednotlivých regionech a i přesto, že v Praze jsou nominální důchody v průměru o sedm procent vyšší než v ostatních krajích, místní penzisté si koupí o deset procent méně zboží, než v jiných částech země. Vyplývá to ze studie Regionální rozdíly v kupní síle: ceny, platy, mzdy a důchody, kterou vypracoval think tank IDEA-Cerge EI.

"Nominální starobní důchody jsou nejvyšší v Praze, ale reálné důchody jsou zde kvůli vysokým cenovým hladinám naopak nejnižší, 10% pod průměrem a o 15% nižší než v Ústeckém kraji. Reálné důchody jsou nízké rovněž v Jihomoravském kraji," uvádí studie.

Nejvíce služeb a zboží si tak si za své důchody koupí penzisté v Ústeckém kraji, a to i přesto, že v Praze jsou nominální důchody o 7% vyšší než ve zbytku země. V případě důchodů ale analýza nebere v úvahu rozdíly ve vzdělání a dalších charakteristikách a skutečnost, že různí penzisté v minulosti odváděli různě vysoké odvody.

Studie také poukazuje na rozdíly ve mzdách. "Hodinový nominální plat učitele v Praze i Zlínském kraji je prakticky stejný. V Praze si ovšem učitel za tento plat koupí o 22% méně. Zároveň platí, že ve Zlínském kraji si průměrný vysokoškolák v soukromém sektoru vydělá o necelou polovinu více než učitel, zatímco v Praze si proti učitelovi vydělá výrazně více než dvojnásobek. Přesvědčit případné zájemce, že jim učitelská profese zajistí přijatelnou kvalitu života, je tedy v některých krajích podstatně snazší než v jiných. Zohlednění regionálních cen by takové rozdíly mohlo částečně narovnat a tím potenciálně umožnit také srovnat kvalitu státních zaměstnanců v různých krajích," uvádí analýza.

Autoři Matěj Bajgar a Petr Janský podotýkají, že zohlednění regionálních cenových hladin při stanovování platů státních zaměstnanců, starobních důchodů a sociálních dávek by mohlo snížit regionální nerovnosti v reálných příjmech mezi některými skupinami obyvatel a vést k částečnému narovnání možnosti získat pro práci ve veřejném sektoru kvalitní zaměstnance. Zároveň by ovšem mohlo dále prohloubit ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji a potenciálně by vyžadovalo citelné náklady spojené s administrativou a dodatečným sběrem dat.

Úprava výše dávek a důchodů o regionální ceny by tak podle nich mohla systém sociálních učinit spravedlivějším a efektivnějším. "Zohlednění cen by v průměru znamenalo přesun veřejných prostředků od chudších k bohatším regionům, což by přispívalo k prohlubování ekonomických rozdílů mezi nimi. To může být vzhledem ke špatné ekonomické situaci a vysoké nezaměstnanosti v některých krajích silně problematické," navrhují autoři.

Témata:  důchodci

Související

Aktuálně se děje

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

26. listopadu 2025 11:04

Odborníci i zákon mají jasno. Upravený státní rozpočet má dodat stávající vláda

Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.