Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Budoucím důchodcům by stačilo 15 tisíc měsíčně

Většina budoucích důchodců si jako přiměřenou představuje starobní penzi kolem 15 tisíc korun měsíčně. V Česku ale penzi nad 15 tisíc pobírá v současnosti jen 72 349 důchodců, tj. pouhá čtyři procenta z celkového počtu 1 655 068 starobních důchodů. Píše o tom pondělní Právo.

Vyplývá to ze studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí a údajů České správy sociálního zabezpečení. S příjmem podstatně menším než zmíněných 15 tisíc měsíčné musí v praxi vyžít přes milión a půl seniorů. Tato situace se nebude v příštích letech příliš měnit. Důchod mezi 80 a 99 tisíc korun pobírají v Česku dva lidé, důchod mezi 40 a 50 tisíci měsíčně pak 28 občanů. Podle zprávy ministerstva práce a sociálních věcí dosáhl loni průměrný měsíční důchod 10 093 korun. Nejčastěji vyplácená penze se pohybovala mezi 11 000 až 11 499 korunami měsíčně a pobíralo ji 139 531 důchodců. Kolik peněz by skutečně bylo potřeba na důstojný seniorský věk, je ale obtížné stanovit. Záleží na stylu a způsobu života, vzdělání, na tom, zda budoucí penzista má vlastní byt, zda žije na vesnici či ve městě atd. Už dnes ale tržní deregulované nájemné spolkne v řadě případů větší půlku penze, v extrémních případech dokonce téměř celou penzi. Náklady na bydlení v případě vlastnictví bytu představují maximálně polovinu tržního nájemného. I proto, aby propad životní úrovně po odchodu do penze nebyl tak dramatický, musí podle Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí po dovršení penzijního věku pracovat přes 55 procent důchodců. Otázkou je, kolik z budoucích penzistů si ale pracovní příležitost udrží či nově získá. V současnosti v důchodovém věku ještě pracuje na čtvrt miliónu seniorů.

Témata:  důchodci,  důchody

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ošetřovné na dítě: Kdy na něj máte nárok a kolik vám stát vyplatí

Horečka, angína nebo střevní viróza dítěte obvykle znamenají, že jeden z rodičů musí na několik dní zůstat doma. Ošetřovné však nepokrývá jen nemoc či úraz dítěte. Nárok může vzniknout také při karanténě, nečekaném uzavření školky nebo školy či tehdy, když onemocní osoba, která se o dítě běžně stará. Jiná pravidla se naopak uplatní při pouhém doprovodu dítěte k lékaři nebo během plánovaných školních prázdnin.