Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Penzijní spoření čekají změny! Jaké?

Penzijní spoření se státním příspěvkem zřejmě čekají změny, poslanci je projednají na své mimořádné schůzi, která začíná v úterý. Státní podpory podle nových podmínek se dočkají už jen lidé, kteří si budou spořit alespoň 300 korun měsíčně, od státu dostanou navíc od 90 do 230 korun.

Každý z účastníků systému by měl ke svým naspořeným 300 korunám dostat devadesát korun od státu. Nad třísetkorunovou hranici bude státní bonus ve výši 20 procent. Pro pětisetkorunové úložky tak bude nový model méně výhodný, státní příspěvek u nich bude jen 130 korun. Maximální, ve výši 230 korun, bude od hranice tisíce korun. "Zákon je diskriminační pro všechny, kdo si budou ukládat do 299 korun měsíčně, kteří nedostanou podporu žádnou. Biti budou tedy ti nejchudší," prohlásil při projednávání zákona poslanec Miroslav Opálka (KSČM). Méně peněz od státu budou dostávat i lidé, kteří si dosud spořili 500 korun za měsíc. Místo stávajících 150 korun dostanou jen 130 korun navíc. Příspěvky na penzi bude moci svým zaměstnancům zajišťovat i zaměstnavatel, v takovém případě stát nepřispěje ani korunu. "Snahou je zvýšit průměrnou výši měsíční úložky, protože v současnosti je zhruba 480 korun a jako instrument zabezpečení na stáří to není žádná vysoká částka. Proto se motivace posunuje do vyšších finančních částek," zdůvodnil změnu už po jejím vládním odsouhlasení pro agenturu Mediafax premiér Petr Nečas (ODS) a doplnil: "Je nezbytné zmínit, že v tom systému je uloženo 232 miliard korun." Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) premiéra doplnil: "Skutečně se snažíme o to, aby výše státního příspěvku motivovala lidi k vyšším úložkám a ke spoření na stáří. Ve stávající situaci se nedá hovořit ani tak o spoření na stáří jako spíš o tom, že si sem lidé chodí pro nejvyšší státní příspěvek." "Nikdo nebude samozřejmě nikoho nutit odejít z těch stávajících fondů do nových, transformovaných fondů. Kdo chtít nebude, může tam zůstat. Nicméně ten systém bude uzavřen a nové smlouvy v něm nebudou uzavírány," připojil ministr financí, aby uzavřel: "Na rozhodnutí každého bude, jestli zůstane u svého stávajícího fondu nebo přejde do nového, transformovaného." Nečas zmínil, jak většina lidí doplňkové penzijní spoření využívá: "72procent všech výplat je ve formě jednorázového vyrovnání a dalších 24 procent ve formě odbytného. Jen jedno jediné procento je ve formě renty. Nejde o nástroj zajištění na stáří, ale jen o výhodné spoření." Podobné to může být i po úpravách systému. Jak premiér připomněl, celou částku bude možné bez sankce vybrat po dosažení 60 let věku účastníka. A pod podmínkou sankce v podobě vrácení státního příspěvku to bude možné i kdykoliv předtím. Systém doplňkového penzijního spoření v upravené podobě, takzvaný třetí pilíř důchodového systému, by měl začít fungovat od 1. ledna 2013. Součástí důchodové reformy je také zákon o penzijním spoření, který zavádí možnost vyvádět část peněz ze státního průběžného pilíře do soukromých fondů, což ČSSD i KSČM odmítají. Trojici norem doplňuje technická novela upravující související zákony.

Témata:  důchodová reforma důchody

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy