Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody budou jen na 19 až 21 let? Ministerstvo toto navrhuje

Důchody budou jen na 19 až 21 let? Ministerstvo toto navrhuje

Foto: Pixmac

Podle nového návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by mohl důchod v České republice trvat 19 až 21 let. Pokud by hrozilo, že budou lidé pobírat penzi déle, věk odchodu do důchodu by se musel začít zvyšovat rychleji, a naopak. Návrh předložilo ministerstvo důchodové komisi a aktuální stav a určení věku odchodu do důchodu by se měl posuzovat každých pět let.

"Je v zájmu stability důchodového systému, aby důchodci v budoucnu pobírali starobní důchod v průměru po určitou stanovenou dobu," zdůvodnilo prý záměr ministerstvo. Důchodový věk by podle resortu měl stanovit tak, aby udržel dobu v penzi konstantní, tedy 19 až 21 let. 

Délka lidského života se postupně prodlužuje a senioři v tuto chvíli tvoří asi 17 procent společnosti. Výdaje na penze rostou a v důchodovém systému chybí zhruba 50 miliard korun. Muži, bezdětné ženy a matky s jedním dítětem by měli jít jít do důchodu v roce 2030 v 65 letech. V 67 letech odejdou do důchodu lidé, kteří se narodili v roce 1977. Konečný limit odchodu do penze ale nyní není stanoven a ocitá se pod ostrou kritikou vládních stran. Rovněž Evropská komise Česko opakovaně kritizuje za to, že má hranici pro odchod do penze ve srovnání s některými jinými vyspělými zeměmi nižší. 

Ministerstvo proto navrhuje, aby se situace vyhodnocovala každých pět let. Zohlednila by se očekávaná doba dožití po nástupu do penze a také index závislosti, který vypočítává počet seniorů na počet osob v aktivním věku. Pravidelně by tak byla posuzována generace, která má jít do důchodu za dvacet až pětadvacet let.

 

Témata:  důchody lidé

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy