Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé a firmy letos odevzdali 2,95 milionu daňových přiznání, meziročně více

Daně, ilustrační fotografie
Daně, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Lidé a firmy letos odevzdali 2,95 milionu přiznání k dani z příjmu. Proti loňsku se počet podaných daňových přiznání zvýšil zhruba o 120.000. Z celkového počtu podaných přiznání jich bylo 2,4 milionu od fyzických osob a zhruba 554.000 od firem. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytlo Generální finanční ředitelství.

U odevzdaných daňových přiznání poprvé převažovala elektronická forma podání nad papírovou, a to u lidí i u firem. Elektronickou formu využilo zhruba 59 procent fyzických osob a 99 procent firem. K nárůstu podílu elektronicky podaných přiznání přispělo i to, že tuto formu museli nově uplatňovat i živnostníci, kterým stát letos ze zákona zřídil datovou schránku.

Papírové přiznání bylo letos nutné podat do 3. dubna. Pro elektronické podání byl termín 2. května. Termín pro ty, kdo podávají přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, a pro firmy, jejichž účetní závěrka musí být ověřena auditorem, byl do 3. července. Den po uplynutí posledního termínu evidovala Finanční správa 2,89 milionu podaných přiznání, v dalších týdnech se jejich počet ještě zvýšil.

Bez sankce za opožděné podání lze daňové přiznání odevzdat ještě pět pracovních dnů po zákonné lhůtě. Následné sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Maximální postih je pět procent. Pokud daňové přiznání není odevzdáno vůbec, a to ani po výzvě úřadu, pokuta je minimálně 500 korun a maximálně 300.000 korun.

Témata:  daňové přiznání daně

Související

Aktuálně se děje

7. října 2025 10:56

Chat Control míří k hlasování v Radě EU. Kritici varují před ztrátou soukromí

„Plošné šmírování lidí“ nebo „ztráta soukromí“. Titulky s podobnými hesly v posledních dnech zaplavují česká média v reakci na návrh směrnice Evropské unie přezdívané Chat Control, jehož cílem je omezení šíření dětské pornografie skrze monitorování soukromých zpráv občanů EU. Vedle kritiků z řad odborníků i politiků se proti kontroverznímu legislativnímu návrhu vymezují také vrcholní vládní představitelé. V současnosti tento návrh podporuje celkem 12 z 27 členských států Evropské unie, osm je proti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy