Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Daňový balíček smíchal dobré nápady se špatnými

Daně, ilustrační fotografie
Daně, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

KOMENTÁŘ Vlastimila Sojky, daňového poradce a jednatele společnosti KODAP: Ministerstvo financí si tak říkajíc „naběhlo na vidle“, když spojilo celkem logické a předvídatelné úpravy daní se změnami, které jsou velmi sporné. Za zdržení, které v parlamentu vzniklo, nemůže jen povinný opoziční odpor, stojí za ním silné argumenty a ekonomické úvahy.

Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol? Proč ne, má to logiku. Spotřební daně jsou zde stanoveny absolutní částkou na vyprodukovaný a prodaný litr. Dlouhá léta se nezměnily, na rozdíl od celkové cenové hladiny a mezd. Novela má tedy především valorizační účinky a jinak to udělat neumíme. Pravda, cigarety mají i procentní sazbu daně a ta se zvyšuje asi o desetinu. To ovšem není žádné drama, ostatně náklady na léčení nemocí z kouření prokazatelně rostou.Diskuse o tom, který druh alkoholu více škodí a nakolik to zohledňovat, jsou v tomto případě jen pravidelným folklórním festivalem, provázejícím každý zásah do těchto daní. Průhledným folklórem jsou i řeči o tom, jak zde stát sleduje blaho a zdraví národa. Sám předkladatel zákona se usvědčil z licoměrnosti, když poukázal na to, že při návrhu nových sazeb bral zásadní ohled na Lafferovu křivku, umožňující maximalizaci daňového výnosu. Jinými slovy, daně budou nastaveny „tak akorát“, abychom spotřebu alkoholu zas tak moc nesnižovali, protože by eráru chyběly peníze.

Pokud pak jde o technické rezervy pojišťoven, vyrazilo ministerstvo za tučnou kořistí. Očekávaný jednorázový příjem státního rozpočtu ve výši cca 10 miliard Kč v roce 2021 bude ale tvrdě zaplacen v budoucnu. Zaplatí za něj především pojištěnci, nikoli majitelé pojišťoven. Proč? Dosud se naše pojišťovny snažily udržovat vyšší rezervy na budoucí plnění, než je doporučené minimum podle doporučených evropských pravidel Solvency II. Tato pravidla od začátku považovala ČNB za nedostatečná a v zájmu stability pojišťovacího sektoru doporučovala tvorbu vyšších rezerv.

Od čeho mají pojišťovny auditory, kteří vyhodnocují výši rezerv s ohledem na jejich stabilitu i s ohledem na to, jaké zisky je bezpečné odvést jejich vlastníkům? Zřejmě ani audity nemají důvěru ministerstva. Jestliže nyní stát říká, že mají být rezervy na budoucí pojistná plnění do značné míry sníženy odvodem daně z příjmů, vlastníky pojišťoven tak nepřímo vybízí k tomu, aby si raději vyplatili všechny zisky a nechali rezervy na úplném minimu. Přesně takovém, jaké nyní jako kritérium měkké obezřetnosti nepřímo nastavuje způsobem zdanění i ministerstvo financí.

Témata:  daně ekonomika

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Elektronické daňové přiznání: Co musí vědět každý zaměstnanec i podnikatel

I když je mezi zaměstnanci a podnikateli řada odlišností, některé povinnosti jsou stejné. Obě skupiny platí sociální a zdravotní pojištění nebo odvádějí daň z příjmů. Právě ta je pro mnoho z nich „noční můrou“. A to zejména kvůli daňovému přiznání a souvisejícím výpočtům. Jak daň z příjmů správně vypočítat a na co nezapomenout?