Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Daňový balíček smíchal dobré nápady se špatnými

Daně, ilustrační fotografie
Daně, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

KOMENTÁŘ Vlastimila Sojky, daňového poradce a jednatele společnosti KODAP: Ministerstvo financí si tak říkajíc „naběhlo na vidle“, když spojilo celkem logické a předvídatelné úpravy daní se změnami, které jsou velmi sporné. Za zdržení, které v parlamentu vzniklo, nemůže jen povinný opoziční odpor, stojí za ním silné argumenty a ekonomické úvahy.

Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol? Proč ne, má to logiku. Spotřební daně jsou zde stanoveny absolutní částkou na vyprodukovaný a prodaný litr. Dlouhá léta se nezměnily, na rozdíl od celkové cenové hladiny a mezd. Novela má tedy především valorizační účinky a jinak to udělat neumíme. Pravda, cigarety mají i procentní sazbu daně a ta se zvyšuje asi o desetinu. To ovšem není žádné drama, ostatně náklady na léčení nemocí z kouření prokazatelně rostou.Diskuse o tom, který druh alkoholu více škodí a nakolik to zohledňovat, jsou v tomto případě jen pravidelným folklórním festivalem, provázejícím každý zásah do těchto daní. Průhledným folklórem jsou i řeči o tom, jak zde stát sleduje blaho a zdraví národa. Sám předkladatel zákona se usvědčil z licoměrnosti, když poukázal na to, že při návrhu nových sazeb bral zásadní ohled na Lafferovu křivku, umožňující maximalizaci daňového výnosu. Jinými slovy, daně budou nastaveny „tak akorát“, abychom spotřebu alkoholu zas tak moc nesnižovali, protože by eráru chyběly peníze.

Pokud pak jde o technické rezervy pojišťoven, vyrazilo ministerstvo za tučnou kořistí. Očekávaný jednorázový příjem státního rozpočtu ve výši cca 10 miliard Kč v roce 2021 bude ale tvrdě zaplacen v budoucnu. Zaplatí za něj především pojištěnci, nikoli majitelé pojišťoven. Proč? Dosud se naše pojišťovny snažily udržovat vyšší rezervy na budoucí plnění, než je doporučené minimum podle doporučených evropských pravidel Solvency II. Tato pravidla od začátku považovala ČNB za nedostatečná a v zájmu stability pojišťovacího sektoru doporučovala tvorbu vyšších rezerv.

Od čeho mají pojišťovny auditory, kteří vyhodnocují výši rezerv s ohledem na jejich stabilitu i s ohledem na to, jaké zisky je bezpečné odvést jejich vlastníkům? Zřejmě ani audity nemají důvěru ministerstva. Jestliže nyní stát říká, že mají být rezervy na budoucí pojistná plnění do značné míry sníženy odvodem daně z příjmů, vlastníky pojišťoven tak nepřímo vybízí k tomu, aby si raději vyplatili všechny zisky a nechali rezervy na úplném minimu. Přesně takovém, jaké nyní jako kritérium měkké obezřetnosti nepřímo nastavuje způsobem zdanění i ministerstvo financí.

Témata:  daně ekonomika

Aktuálně se děje

14. června 2024 9:44

13. června 2024 13:35

12. června 2024 11:43

Francii hrozí dluhová krize, varuje tamní ministr financí. Současně hrozí další zhoršení ratingu

Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Marie patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Daně, ilustrační fotografie

Zákon o daních z příjmu se bude měnit. Na co se připravit, když novela projde?

V souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví Ministerstvo financí koncem května předložilo návrh na změnu zákona o daních z příjmů. Zákon by měl být účinný od 1. ledna 2025. Rozsah navrhovaných změn zákona o daních z příjmů je značný a některé pasáže zákona jsou zcela koncepčně přepracovány. Do zákona je včleněno i velké množství nových pravidel. Přinášíme stručný přehled nejvýznamnějších změn.