Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Daně a poplatky: stát si bere půlku z platu

Zaměstnanci a malí živnostníci odvádějí státu na daních z příjmu více než firmy. Spolu s dalšími poplatky odvede zaměstnanec státu polovinu platu, informují v sobotním vydání Lidové noviny.

Zatímco v minulosti příjmy státu z daně z příjmu firem výrazně převyšovaly daně zaplacené zaměstnanci a drobnými podnikateli, v letech 2009 a 2010 se situace kvůli krizi nečekaně obrátila. Podle zjištění Lidových novin stát od firem v těchto letech vybral na daních celkem 169,6 miliardy korun, zatímco daně z příjmu odvedené lidmi dosáhly během dvou let 173,1 miliardy korun. S vyššími příjmy od lidí než od firem počítá stát i v rozpočtu na letošní rok a to o 17,5 miliardy. Ještě rychleji rostou příjmy státu z nepřímých daní, peníze totiž lidé státu neodvádějí jen formou odvodů z platu. Výběr daně z přidané hodnoty (DPH) i spotřebních daní jde i letos nahoru. Na DPH vybral stát za prvních devět měsíců letošního roku o 2,64 miliardy korun více než ve stejném období loni. Ještě výraznější je nárůst inkasa ze spotřebních daní za prodej benzinu, tabáku či alkoholu - oproti loňsku je vyšší o 6,39 miliardy korun. Z modelového příkladu, který Lidové noviny vypracovaly, vyplývá, že zaměstnanec s hrubým platem 28 tisíc korun (a tedy superhrubou mzdou necelých 38 tisíc) odvede státu na všech daních a běžných poplatcích zpět téměř 20 tisíc, tedy téměř 53 procent z toho, kolik na něj vydá firma, u níž pracuje. Vzhledem k plánovanému růstu DPH i tlaku na růst dalších poplatků se dá čekat, že lidé budou platit státu ještě více. Se zdražováním zboží a služeb kvůli vyššímu zdanění roste šedá ekonomika, předloni stoupl její podíl až na 7,3 procenta HDP. Lidé výrazně častěji vyhledávají levnější nákupy a dostávají se k falešnému a neproclenému zboží, píší Lidové noviny.

Témata:  daně platy / mzdy

Související

Aktuálně se děje

7. října 2025 10:56

Chat Control míří k hlasování v Radě EU. Kritici varují před ztrátou soukromí

„Plošné šmírování lidí“ nebo „ztráta soukromí“. Titulky s podobnými hesly v posledních dnech zaplavují česká média v reakci na návrh směrnice Evropské unie přezdívané Chat Control, jehož cílem je omezení šíření dětské pornografie skrze monitorování soukromých zpráv občanů EU. Vedle kritiků z řad odborníků i politiků se proti kontroverznímu legislativnímu návrhu vymezují také vrcholní vládní představitelé. V současnosti tento návrh podporuje celkem 12 z 27 členských států Evropské unie, osm je proti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy