Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mzdy v ČR rostou velmi pomalu. Co je příčinou?

Mzdy v ČR rostou velmi pomalu. Co je příčinou?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Mzdový vývoj je důsledkem slabé ekonomické kondice domácího hospodářství v posledních letech. Růst mezd je velmi pomalý a je úspěchem, když dokáže vyrovnat alespoň nárůst inflace. Většině domácností v posledních letech reálná mzda buď stagnovala, v horším případě poklesla. Navíc v ČR máme aktuálně rekordní nezaměstnanost. Tato kombinace tvoří důvody slabé spotřeby domácností a jejich nechuť k větším výdajům. Komentuje situaci analytik společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve 3. čtvrtletí letošního roku vzrostla oproti stejnému období roku 2012 o 1,3 % a dosáhla tak výše 24 836 korun. Po započtení inflace byl však růst průměrné mzdy jen marginální a činil 0,1 %. Medián mezd činil ve 3. čtvrtletí 21 331 korun, což je meziroční nárůst o 1,5 %. 3. čtvrtletí letošního roku však mělo o tři pracovní dny více než to loňské.

Nízký růst mezd podtrhuje špatnou situaci v domácí ekonomice a slabý pracovní trh s vysokou mírou nezaměstnaných. Pokud se podíváme na meziroční srovnání, tak se ve 3. čtvrtletí meziročně snížil průměrný počet zaměstnanců o 46,3 tis. Nejhůře si v tomto směru vedlo stavebnictví s meziročním poklesem zaměstnanců o 17,8 tis. Sehnat momentálně práci ve stavebnictví na plný úvazek se rovná téměř zázraku a stavební firmy ve stále větší míře využívají agenturní pracovníky. Úbytek zaměstnanců se však projevil i v průmyslu či ubytovacích a stravovacích službách. Právě ve stavebnictví došlo k největšímu poklesu průměrné mzdy, a to o 2,3 %.

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím došlo k opačnému vývoji u růstu mezd mezi podnikatelským a nepodnikatelským sektorem. Zatímco v podnikatelské sféře nominální růst mezd ve 3. čtvrtletí činil 1,4 %, v nepodnikatelské sféře činil pouhých 0,8 %, což nestačilo ani na pokrytí inflace. Průměrná mzda v nepodnikatelské sféře činila 24 923 korun a byla tak mírně vyšší než v podnikatelské s 24 817 korunami.

Nejvyšší průměrnou mzdu pobírali tradičně zaměstnanci v informačních a komunikačních službách (45 834 korun) a v peněžnictví a pojišťovnictví (45 178 korun). Nejnižší mzdu mají rovněž tradičně zaměstnanci v ubytování a pohostinství (13 986 korun).

Mzdový vývoj je důsledkem slabé ekonomické kondice domácího hospodářství v posledních letech. Růst mezd je velmi pomalý a je úspěchem, když dokáže vyrovnat alespoň nárůst inflace. Většině domácností v posledních letech reálná mzda buď stagnovala, v horším případě poklesla. Navíc v ČR máme aktuálně rekordní nezaměstnanost. Tato kombinace tvoří důvody slabé spotřeby domácností a jejich nechuť k větším výdajům.

Témata:  ekonomika mzdy

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Rodiče mohou na daních získat přes 27 tisíc korun ročně

Začátek školního roku přináší rodinám zvýšené výdaje za školní potřeby, obědy, kroužky nebo školné. Samotný nástup dítěte do školky či školy však rodičům žádnou novou daňovou úlevu nezakládá. Nadále mohou využívat především daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Pozor si musí dát na to, který z rodičů je uplatňuje, na správné pořadí sourozenců i na změny ve společné domácnosti.