Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Politici důchodcům pořádně zavaří? Připraví je o peníze a ani o tom neví

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Politici, kteří volají po sektorové dani bank, volají oklikou po nižších starobních důchodech. Tvrdí to ekonom Lukáš Kovanda s tím, že před riziky zavedení bankovní daně Česko varuje i Mezinárodní měnový fond.

V žebříčku deseti českých firem, které do státní kasy odvádí nejvíce peněz na dani z příjmu, je hned pět bank. Konkrétně ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit a Raiffeisenbank.

Dalších pět firem tvoří Škoda Auto, ČEZ, Continental, Huyndai a NET4GAS. Všechny tyto firmy do státní kasy odvádějí na dani z příjmu každá minimálně miliardu korun ročně. Dohromady je to více než třináct miliard korun.   

Podle ekonoma je proto otázkou, proč zrovna tyto banky mají být zatíženy daní další, novou. "Tato daň se jmenuje daň sektorová. To proto, že by byla uvalena pouze na jediný sektor ekonomiky, totiž právě na banky," vysvětluje ekonom.

Dodává, že právě velké banky by byly zatíženy vyšší sazbou sektorové daně než banky menší. K tomu by ale nadále standardně odváděly daň z příjmu jako doposud. Tedy již zmíněných více než třináct miliard korun za pět největších bank v ČR a další miliardy za banky menší.

Před riziky zavedení bankovní daně Česko varuje i Mezinárodní měnový fond, podle jehož studie může bankovní daň ve výši 0,2 procenta způsobit nárůst úroků u úvěrů o pět až deset procentních bodů a vést také k trvalému poklesu reálného hrubého domácího produktu země o 0,3 procenta.

To by se nakonec mohlo otočit proti České republice a přinést naprosto opačný výsledek, než jaký se očekává. "To ve výsledku znamená chudší stát, a tedy třeba méně peněz na důchody," varuje ekonom.

"ČSSD by přitom ráda zavedla sektorovou daň ještě vyšší, a to 0,3 procenta. Právě taková sazba by platila pro výše zmíněné největší tuzemské banky. Zatížení bank zvláštní sektorovou daní zbrzdí jejich činnost, budou obezřetněji úvěrovat, případně přeskupovat své zisky v rámci skupiny, aby dopad zdanění minimalizovaly, což pak může běžný střadatel pocítit v podobě (ještě) horšího úročení třeba svých celoživotních úspor," dodal.

Ve výsledku podle něj prodraží úvěry i firmám, což sníží ekonomickou aktivitu v České republice. A nižší ekonomická aktivita znamená nižší zisky firem, což pro změnu značí nižší daňové inkaso pro vládu, která tak bude mít ve výsledku méně peněz třeba na starobní důchody.

Témata:  důchodci daně banky

Související

Aktuálně se děje

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

26. listopadu 2025 11:04

Odborníci i zákon mají jasno. Upravený státní rozpočet má dodat stávající vláda

Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Průměrná mzda míří k 52 tisícům. Většina zaměstnanců ji nikdy neuvidí

Meziroční růst průměrné reálné hrubé mzdy letos v třetím čtvrtletí mírně zaostal za očekáváním analytiků. Ti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 4,6 procenta, zatímco ve skutečnosti vzestup činí 4,5 procenta. Průměrná mzda letos od července do září dosahovala hodnoty 48 295 korun.