Spolu s flexinovelou zákoníku práce vstoupí 1. června 2025 v účinnost také novela, která upravuje okruh a rozsah osobních překážek v práci. Zaměstnanci nově získají například nárok na delší volno při úmrtí blízké osoby, zpřesní se pravidla pro pracovní volno na svatbu a zavedou se jasnější podmínky pro volno při hledání nového zaměstnání.
Poslanecká sněmovna jednomyslně schválila novelu zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Novela posiluje konkurenceschopnost zaměstnavatelů, současně však zachovává ochranu práv zaměstnanců. Zlepšuje také postavení rodičů vracejících se z rodičovské dovolené a podporuje lepší slaďování pracovního a rodinného života. S touto reformou jde ruku v ruce i změna systému podpory v nezaměstnanosti.
Od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost novela zákoníku práce, která zásadně ovlivní systém odměňování zaměstnanců v České republice. Mezi klíčové změny patří zrušení institutu zaručené mzdy v soukromém sektoru, zavedení zaručeného platu pro veřejnou sféru a nový mechanismus valorizace minimální mzdy. Tématu se dále věnuje Adam Hussein, advokátní koncipient z advokátní kanceláře BDO Legal a odborník na pracovní právo.
Ve středu vláda schválila novou, flexibilní novelu zákoníku práce, která obsahuje opatření pro podporu rodičů s malými dětmi. Tato novela má za cíl usnadnit rodičům návrat do pracovního procesu a umožnit flexibilnější využívání rodičovské dovolené.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo takzvanou „flexibilní novelu“ zákoníku práce. David Šupej, advokát SEDLAKOVA LEGAL shrnuje, jaké hlavní změny přináší.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil novelu zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Novela rovněž posiluje konkurenceschopnost zaměstnavatelů, zároveň však zachovává ochranu práv zaměstnanců a podporuje lepší sladění pracovního a rodinného života. Tento legislativní krok reaguje na aktuální potřeby moderního trhu práce a reflektuje podněty, které MPSV obdrželo v rámci jednání a kulatých stolů. Těch se účastnili zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů a odborníci na pracovní právo.
V roce 2024 se opět změní podmínky pro pracovníky zaměstnané na dohodu. Upravuje je jak část vládního konsolidačního balíčku, tak novela zákoníku práce. Obě změny mají ve svém důsledku přiblížit dohodáře ke klasickým zaměstnancům. Za jakých podmínek bude vznikat u DPP i DPČ nárok na placenou dovolenou a které zaměstnance na DPP čeká placení pojistného, přibližují Monika Lodrová a Adam Hussein z poradenské společnosti BDO.
Novela zákoníku práce a změna a přijetí dalších právních předpisů přinesla v poslední době několik významných změn, které budou mít dopady na zaměstnavatele a zaměstnance a oblast HR. Část změn začala platit letos v říjnu a některé úpravy budou platné až od ledna 2024.
Novelizace zákoníku práce přináší od začátku října změny týkající se dohod mimo pracovní poměr nebo pracovních podmínek. Nová pravidla dostane i nepřetržitý denní odpočinek a zaměstnanci pracující na home office.
Poslanecká sněmovna včera schválila novelu zákoníku práce, která jí byla k projednání vrácena Senátem. MPSV předložilo rozsáhlou transpoziční novelu, jež vznikla po diskusích se zaměstnavateli a odbory. Během nich bylo dosaženo kompromisní úpravy týkající se například práce na dálku a pravidel pro tzv. dohodáře. Novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v podobě, v níž byla postoupena Senátu.
Vláda na svém jednání v pondělí 16. prosince 2019 schválila návrh novely zákoníku práce předkládaný Ministerstvem práce a sociálních věcí. Součástí novely je ukotvení sdíleného pracovního místa, změna výpočtu nároku na dovolenou, navýšení finanční náhrady pro pozůstalé po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zjednoduší se také doručování písemností a dojde ke snížení administrativní náročnosti zaměstnavatelů. Nyní návrh zamíří k projednání v parlamentu.
Spravedlivější výpočet dovolené nebo sdílené pracovní místo. To jsou některé ze změn, které obsahuje novela zákoníku práce z dílny MPSV. Aby byla cesta tohoto návrhu parlamentem co nejsnazší, tak 14. 10. 2019 na Úřadu vlády došlo k podpisu „Gentlemanské dohody“ mezi zástupci vládní koalice, odborů i zaměstnavatelů. Všechny strany se dohodly, že budou podporovat návrh právě v této aktuální podobě. Jedná se o čestnou dohodu a její plnění není právně vymahatelné.
Zaměstnavatelé si čím dál více u Hospodářské komory stěžují na to, že jim zaměstnanci bez ohledu na závazky a případné sankční důsledky nenastoupí na směnu a začnou mnohdy bez podání výpovědi pracovat jinde. Kvůli vyčerpanému trhu práce bude letos tento jev zesilovat.
Odbory, zaměstnavatelé a vláda se dnes sejdou na jednání, kde budou řešit změny v zákoníku práce. Ten by měl platit od dubna příštího roku a zásadních změn je v něm hned několik.
Zvýšení limitu pro dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin ročně, rozšíření důvodů výpovědi, ale i snížení odstupného pro nové zaměstnance přináší novela zákoníku práce. Komplexní úpravu, která má přispět k pružnějšímu trhu práce, ve středu schválila vláda.
9. června 2026 17:30
9. června 2026 13:54
9. června 2026 13:30
8. června 2026 14:07
8. června 2026 13:39
5. června 2026 17:03
5. června 2026 16:57
5. června 2026 16:48
4. června 2026 10:14
4. června 2026 9:53
2. června 2026 14:54
29. května 2026 13:01
27. května 2026 13:07
Když se řekne pojištění auta, většina lidí si představí dopravní nehody, promáčknuté blatníky nebo škody po krupobití či pádu stromu. Mnohem méně pozornosti ale řidiči věnují asistenčním službám, i když právě ty často rozhodují o tom, kolik stresu, času i peněz je bude krizová situace na cestě stát. Nedostatečně sjednané asistenční služby považuji osobně za jeden z největších nešvarů v pojištění. Ušetřit dokážou desetitisíce, jsou levné, a přitom se na ně stále zapomíná.
Zdroj: Marie Dvořáková
Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.
