Nový zákoník práce: Změna v dovolené i platech

Práce z domova, nový způsob počítání dovolené nebo předcházení stresu v zaměstnání - to všechno by mohlo být zakotveno v novém zákoníku práce, který prosazuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. K jeho návrhu už ale dostala na šest stovek připomínek a na dnešním jednání tripartity se bude snažit najít s ostatními kompromis.

Změn, které novela zákona přinese, je hned několik. Přečtěte si, které návrhy patří mezi ty nejzásadnější:

Vrcholoví manažeři dostanou přidáno

Nově by se měl zavést tzv. institut vrcholových řídících zaměstnanců, který by měl podpořit jejich flexibilitu. Jsou to totiž právě nejvyšší manažeři, kteří často pracují i ve dnech pracovního klidu a ministerstvo chce, aby pro ně platila jiná pravidla než pro řadové zaměstnance. Jejich minimální plat bude 100 tisíc korun, nebudou ale dostávat příplatky za práci o státním svátku a víkendu. Ačkoli zákony upravují délku odpočinku, pracovní přestávky či pracovní doby, pro vrcholové manažery tato omezení platit nebudou.

Převedení na jinou práci jen se souhlasem

Doposud mohl zaměstnavatel přidělit zaměstnanci jinou práci, aniž by se ho zeptal, odteď už bude k převedení na jinou pozici nutný jeho souhlas. Stejně tak pokud zaměstnanec požádá o přidělení jiné práce kvůli zdravotním důvodům, bude zaměstnavatel povinen mu vyhovět.

Zaměstnanci na dohodu budou mít garantovanou výši odměn

Lidé s dohodou o pracovní činnosti nebo o provedení práce neměli vždy zaručena stejná práva jako zaměstnanci se smlouvou. Nový zákon by jim ale garantoval dobu odpočinku v práci, nárok na dovolenou nebo na minimální výši odměny.

Dovolená se bude počítat na hodiny, ne na dny

Nový zákoník by mohl přinést také revoluci ve výpočtu dovolené. Ta by se nově nepočítala na celé dny, ale na hodiny. Ministerstvo si od toho slibuje větší spravedlnost pro zaměstnance. Směny totiž nemají všichni lidé stejně dlouhé a volno v práci u jednoho může být o několik hodin kratší než u druhého.

Za práci z domova dostanete zaplaceno dvakrát

Zatímco většina lidí bere možnost pracovat z domova jen jako příjemný benefit, ministerstvo se rozhodlo, že jim na ni bude zaměstnavatel přispívat. Firmy by měly lidem například zaplatit výdaje za elektřinu nebo za internet. Původně se počítalo s tím, že by měly firmy zaměstnancům proplácet všechny náklady, které s prací z domova souvisí, to se ale zaměstnavatelům zdálo příliš přísné. Uvažovalo se také o povinnosti zaměstnavatele zajistit takto pracujícím lidem pravidelný kontakt s kolegy, aby nebyli izolovaní.

Zaměstnavatel musí zabránit stresu a obtěžování v práci

Ministerstvo chce do chystané novely zákoníku práce prosadit povinnost zaměstnavatelů předcházet stresu na pracovišti. Prozatím ale není jasné, jak budou kontroly, jestli firma stresovou prevenci nezanedbala, probíhat. Bude totiž velmi těžké prokázat, že k psychické újmě došlo na základě výkonu práce. Rozhodující bude patrně lékařský posudek.

Firmy by měli také zamezit násilí a obtěžování v zaměstnání. Cílem by mělo být zlepšení pracovních podmínek a komunikace na pracovišti. V některých případech totiž může stres v práci způsobovat zdravotní problémy vedoucí až ke ztrátě zaměstnání.

Hromadné propouštění bude složitější

Za hromadné propouštění se bude podle nového zákoníku považovat i stav, kdy firma propustí velký počet lidí z jedné pobočky, ne z celkového počtu zaměstnanců firmy. V takové situaci bude muset zaměstnavatel předložit sociální plán, který bude obsahovat důvody o propouštění, počet propuštěných atd.

O konečné podobě zákoníku práce se bude ještě diskutovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale počítá s tím, že by novela měla začít platit v dubnu příštího roku.

Témata:  zákoník práce,  lidé