Média už několikrát přinesla příběh dětí, které se vinou svých rodičů dostaly do pasti dluhů, jen kvůli nezaplacenému komunálnímu odpadu. V tomto případě se už provedly nutné legislativní změny, ale přesto ombudsmanka upozorňuje, že to neznamená konec všech problémů. Společným jmenovatelem je selhání rodičů, dluh dětem ale nyní nevznikl ze zákona, nýbrž ze smlouvy, říká Anna Šabatová.
Mimořádně vysoké částky zpětně doplaceného důchodu se díky veřejnému ochránci práv dočkala stěžovatelka původem z bývalého státu Sovětského svazu, trvale žijící v České republice.
Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček v souvislosti s novelou zákona týkající se snížení odměny advokátovi při vymáhání bagatelní dlužní částky upozorňuje na jiný problém exekucí. V článku pro deník Právo popsal situaci několikaletého dlužníka.
Vyhláška týkající se povolování kácení dřevin přinesla některá kontroverzní pravidla (zejména spornou definici zahrad a vynětí kácení v nich z povolovacího režimu), která se stala okamžitě předmětem kritiky odborné i laické veřejnosti. Ministerstvo životního prostředí přislíbilo zástupci ochránkyně vyhlášku novelizovat a zohlednit jeho výhrady.
1. dubna 2026 12:57
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
