Média už několikrát přinesla příběh dětí, které se vinou svých rodičů dostaly do pasti dluhů, jen kvůli nezaplacenému komunálnímu odpadu. V tomto případě se už provedly nutné legislativní změny, ale přesto ombudsmanka upozorňuje, že to neznamená konec všech problémů. Společným jmenovatelem je selhání rodičů, dluh dětem ale nyní nevznikl ze zákona, nýbrž ze smlouvy, říká Anna Šabatová.
Mimořádně vysoké částky zpětně doplaceného důchodu se díky veřejnému ochránci práv dočkala stěžovatelka původem z bývalého státu Sovětského svazu, trvale žijící v České republice.
Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček v souvislosti s novelou zákona týkající se snížení odměny advokátovi při vymáhání bagatelní dlužní částky upozorňuje na jiný problém exekucí. V článku pro deník Právo popsal situaci několikaletého dlužníka.
Vyhláška týkající se povolování kácení dřevin přinesla některá kontroverzní pravidla (zejména spornou definici zahrad a vynětí kácení v nich z povolovacího režimu), která se stala okamžitě předmětem kritiky odborné i laické veřejnosti. Ministerstvo životního prostředí přislíbilo zástupci ochránkyně vyhlášku novelizovat a zohlednit jeho výhrady.
25. prosince 2025 12:29
19. prosince 2025 10:20
19. prosince 2025 10:03
19. prosince 2025 9:49
19. prosince 2025 9:39
16. prosince 2025 12:32
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
2. prosince 2025 11:27
Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.
Zdroj: Marie Dvořáková
Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.
