Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová se obává, že Česko letos nevyčerpá z evropských fondů v krajním případě až 85 miliard korun. Jde ale o krizovou variantu, výsledná "ztráta" bude s největší pravděpodobností výrazně nižší.
Na tzv. územní dimenzi by z Evropské unie v novém programovacím období mělo jít 250 miliard korun. Prosazuje to Svaz měst a obcí ČR. Finanční prostředky, které mají v příštím programovacím období pomoci mimo jiné řešit potřeby měst a obcí, chce Svaz tedy o padesát miliard korun navýšit.
Česká republika čerpala v roce 2011 ze strukturálních fondů Evropské unie podle plánu a nepřijde o žádné peníze s uzávěrkou do loňského prosince, koneční příjemci si dosud rozebrali 308 miliard korun z nabídky 798 miliard. Uvedlo to pondělní vydání deníku E15.
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
