Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) zažalovala automobilky BMW a Mercedes-Benz. Chce tyto německé podniky soudní cestou přimět k tomu, aby do roku 2030 ukončily výrobu automobilů se spalovacím motorem. Informovala o tom dnes agentura DPA.
Německý výrobce luxusních automobilů BMW se ve druhém čtvrtletí propal do ztráty před zdaněním a úroky 666 milionů eur (17,4 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 2,2 miliardy eur ve stejném období loni. Odbyt aut ve čtvrtletí kvůli omezením způsobeným koronavirovou krizí klesl o 25 procent.
Německý výrobce luxusních aut BMW zruší 6000 pracovních míst, což představuje téměř pět procent z celkové pracovní síly. Chce se tak lépe vyrovnat s prudkým propadem poptávky způsobeným koronavirem. Oznámila to dnes automobilka.
Výběr automobilek v Evropě, které kvůli šíření nového typu koronaviru zastavují výrobu (řazeny abecedně).
Německá automobilka BMW a její čínský partner Great Wall Motor plánují postavit v Číně závod na výrobu elektrických aut s kapacitou 160.000 vozů ročně. Investice má činit 650 milionů eur (16,6 miliardy Kč) a závod by měl být dokončen v roce 2022, uvedly dnes automobilky.
1. dubna 2026 12:57
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
