Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odbory žádají růst tarifů platů až o 15 procent

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Odbory požadují pro pracovníky veřejného sektoru pro příští rok růst platových tarifů podle profesí o sedm, deset a 15 procent. Patnáctiprocentní navýšení od ledna prosazují pro zdravotníky, desetiprocentní pro učitele a sedmiprocentní pro hasiče, policisty, úředníky a ostatní. ČTK to po čtvrtečním jednání s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministerstvo práce požadavky nekomentovalo.

Čtvrteční schůzkou začalo vyjednávání odborů s vládou o platech pro příští rok. Maláčová bude připravovat návrh vládního nařízení, které růst výdělků upraví. V příštích týdnech se budou konat pracovní jednání k propočtům možných variant navýšení. Setkání členů kabinetu a odborových předáků by se pak mělo uskutečnit podle Středuly po vládních prázdninách, které začnou na začátku srpna.

"Jednak zohledňujeme inflaci. Ale hlavně - jestliže si stát přeje restartovat ekonomiku, je potřeba, aby lidé měli peníze. Bez spotřeby obyvatel restart možný není," zdůvodnil požadavky Středula.

Podle čtvrtletní zprávy informačního systému o průměrném výdělku v prvním kvartále pracovalo ve veřejném sektoru 711.200 lidí. Průměrný plat činil 37.082 korun. Meziročně se zvedl o pět procent. Polovina pracovníků veřejného sektoru vydělávala víc než 34.938 Kč. Ceny v červnu za poslední měsíc vzrostly o 0,6 procenta. Meziročně se zvedly o 3,3 procenta.

Naposledy výdělky ve veřejném sektoru rostly v lednu. Učitelům se tarif zvýšil o osm procent, tedy o 1084 až 3534 korun. Další peníze mají dostávat v odměnách. Většina ostatních pracovníků si polepšila o 1500 korun bez ohledu na pozici, zkušeností a vzdělání. Víc dostali přidáno jen zaměstnanci v kultuře, nezdravotnické profese a technický personál, a to o 1830 až 3180 korun. Po zrušení nejnižší platové tabulky se totiž přesunuli do tabulky s vyššími částkami.

ČMKOS jako největší odborová centrála v zemi zastřešuje 32 svazů. Stejně jako v minulých letech usiluje pro příští rok o procentní navýšení. Podle Středuly letošní plošné přidání vedlo ke "zploštění tabulek". Stejný růst výdělků pro všechny naopak prosazovala v minulých letech Asociace samostatných odborů jako druhá největší centrála. Loni s návrhem uspěla.

Opozice několikrát zmínila to, že by se stát v krizi neměl jen zadlužovat, ale měl by také začít šetřit. Poukazovala na možné úspory provozních výdajů. Kritizovala přibývání počtu zaměstnanců státu v posledních letech. Středula uvedl, že vládní strana zatím případné škrtání míst odborům neavizovala.

"Musíme si ve vládě ujasnit, v jakých mantinelech (rozpočtu) se pohybujeme," řekl před nedávnem ČTK k vyjednávání o platech vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj by se rozhovory s předáky měly konat v srpnu a září. "Určitě stojíme o to, aby byl proces hladší než v loňském roce," dodal. Odbory loni několikrát vládu k jednání vyzývaly. Na růstu platů učitelů nebyla shoda ještě na konci října. Školské odbory pak uspořádaly začátkem listopadu stávku.

Témata:  platy / mzdy Ministerstvo práce a sociálních věcí Jana Maláčová Peníze

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.