Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odborníci navrhují ukončit podpůrný program Antivirus koncem roku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nezávislá iniciativa odborníků KoroNERV-20 navrhuje ukončit státní program na podporu zaměstnanosti Antivirus nejpozději k 31. prosinci. Podpora aktuálně platí pro období od vyhlášení nouzového stavu 12. března do konce srpna. Podle odborníků by neměla být nepřiměřeně prodlužována. Iniciativa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Pomoc by mohla být podle ní ukončována i postupně po jednotlivých typech příspěvků. Zároveň s ukončování programu by měla být podpora změněna v model podobný německému kurzarbeitu. V něm není kompenzována mzda lidem, kteří nepracují, a je dorovnávána zaměstnancům, kterým byl kvůli menší poptávce snížen úvazek.

Nepřiměřené prodlužování programu Antivirus by podle iniciativy KoroNERV-20 bránilo přirozeným procesům na trhu práce i v celé ekonomice. Nejdříve by měl podle odborníků skončit příspěvek typu B, který pokrývá 60 procent mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky, a to do 29.000 korun superhrubé mzdy. Ukončován může být podle iniciativy postupně, například s klesající podporou od září do prosince. Do konce roku by měl skončit také příspěvek C, který představuje odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce za určitých podmínek firmám s počtem zaměstnanců do 50.

"Zachována by měla být naopak varianta programu Antivirus A, která má sloužit jako účinný záchranný nouzový polštář pro případná nová lokální ohniska nákazy, pokud v nich bude nutné některé podniky z moci veřejné na určitou dobu zcela zavřít, či zaměstnance povinně poslat do karantény," uvedla iniciativa. Příspěvkem A dorovnává stát 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39.000 korun superhrubé mzdy.

O potřebě přeměny současného programu na klasický kurzarbeit mluvil tento týden na Národní ekonomické konferenci i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). K oživení ekonomiky bude podle něj nutné, podpořit poptávku, a proto by měl stát vytvořit přiměřenou jistotu pracovního trhu a pracovních míst.

Zástupci podnikatelů a firem zatím volají především po prodloužení programu, aby z něj mohly podniky čerpat i na podzim. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy by kabinet měl o prodloužení Antiviru rozhodnout ještě v červenci, a neodkládat to až na konec srpna. I podle podnikatelských svazů by se ale měla dočasná podpora změnit na legislativně ukotvený kurzarbeit.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí získalo příspěvky na mzdy od 12. března do 1. července již celkem 56.765 firem. Stát tak poskytl peníze na výdělky 711.023 pracovníků. Vyplaceno bylo zhruba 14 miliard korun. Z dostupných podpor patří Antivirus mezi podniky k nejvyužívanějším. Pomoc z něj podle průzkumu Asociace hotelů a restaurací ČR například čerpá 90 procent hotelů a restaurací.

KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března. Primárním cílem skupiny je, zmenšit dopady pandemie nemoci covid-19 na českou ekonomiku. Mezi členy iniciativy patří bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček, ekonom Michal Mejstřík nebo šéf státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka.

Témata:  program Antivirus finance

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

6. května 2026 22:14

Data místo emocí: jak čeští dolaroví milionáři reagují na tržní turbulence

Světové trhy jsou vrtkavější než kdy dříve, ale čeští dolaroví milionáři to zvládají s přehledem. Podle J&T Banka Wealth Reportu již 92 % z nich přijalo prudké výkyvy za nový normál. Panicky neprodávají ani nekupují, spíše si v turbulentních podmínkách udržují detailní přehled o svém portfoliu a jen ladí svou dlouhodobou strategii.  

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Eurojackpot za 2,9 miliardy v přepočtu nestačí na rekord. Inflace mění pořadí výher

Včerejší „rekordní“ výhra v loterii Eurojackpot, 2,914 miliardy korun, ve skutečnosti není rekordní. Lépe řečeno, je rekordní jen bez zohlednění inflace a daní. Přesto, pokud by již zdaněnou výhru novopečený český miliardář hypoteticky uložil do fixních Dluhopisů republiky, které od tohoto měsíce stát nabízí veřejnosti k úpisu, zajistil by si bezstarostný měsíční příjem ve výši téměř 9,4 milionu korun.