Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odborníci navrhují ukončit podpůrný program Antivirus koncem roku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nezávislá iniciativa odborníků KoroNERV-20 navrhuje ukončit státní program na podporu zaměstnanosti Antivirus nejpozději k 31. prosinci. Podpora aktuálně platí pro období od vyhlášení nouzového stavu 12. března do konce srpna. Podle odborníků by neměla být nepřiměřeně prodlužována. Iniciativa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Pomoc by mohla být podle ní ukončována i postupně po jednotlivých typech příspěvků. Zároveň s ukončování programu by měla být podpora změněna v model podobný německému kurzarbeitu. V něm není kompenzována mzda lidem, kteří nepracují, a je dorovnávána zaměstnancům, kterým byl kvůli menší poptávce snížen úvazek.

Nepřiměřené prodlužování programu Antivirus by podle iniciativy KoroNERV-20 bránilo přirozeným procesům na trhu práce i v celé ekonomice. Nejdříve by měl podle odborníků skončit příspěvek typu B, který pokrývá 60 procent mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky, a to do 29.000 korun superhrubé mzdy. Ukončován může být podle iniciativy postupně, například s klesající podporou od září do prosince. Do konce roku by měl skončit také příspěvek C, který představuje odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce za určitých podmínek firmám s počtem zaměstnanců do 50.

"Zachována by měla být naopak varianta programu Antivirus A, která má sloužit jako účinný záchranný nouzový polštář pro případná nová lokální ohniska nákazy, pokud v nich bude nutné některé podniky z moci veřejné na určitou dobu zcela zavřít, či zaměstnance povinně poslat do karantény," uvedla iniciativa. Příspěvkem A dorovnává stát 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39.000 korun superhrubé mzdy.

O potřebě přeměny současného programu na klasický kurzarbeit mluvil tento týden na Národní ekonomické konferenci i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). K oživení ekonomiky bude podle něj nutné, podpořit poptávku, a proto by měl stát vytvořit přiměřenou jistotu pracovního trhu a pracovních míst.

Zástupci podnikatelů a firem zatím volají především po prodloužení programu, aby z něj mohly podniky čerpat i na podzim. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy by kabinet měl o prodloužení Antiviru rozhodnout ještě v červenci, a neodkládat to až na konec srpna. I podle podnikatelských svazů by se ale měla dočasná podpora změnit na legislativně ukotvený kurzarbeit.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí získalo příspěvky na mzdy od 12. března do 1. července již celkem 56.765 firem. Stát tak poskytl peníze na výdělky 711.023 pracovníků. Vyplaceno bylo zhruba 14 miliard korun. Z dostupných podpor patří Antivirus mezi podniky k nejvyužívanějším. Pomoc z něj podle průzkumu Asociace hotelů a restaurací ČR například čerpá 90 procent hotelů a restaurací.

KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března. Primárním cílem skupiny je, zmenšit dopady pandemie nemoci covid-19 na českou ekonomiku. Mezi členy iniciativy patří bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček, ekonom Michal Mejstřík nebo šéf státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka.

Témata:  program Antivirus,  finance

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

14. října 2026 11:25

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

CZK

Komentář

Výdaje státu rostou téměř dvakrát rychleji než příjmy. Rozpočet se propadá do stále hlubšího deficitu

Říjnové hospodaření státního rozpočtu potvrzuje, že se české veřejné finance opět vydávají směrem k hlubším deficitům. Schodek za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl 230,9 miliardy korun, což představuje meziroční zhoršení o 47,8 miliardy korun. Ještě varovnější je ovšem skutečnost, že po očištění o peníze z Evropské unie a související výdaje se deficit meziročně prohloubil dokonce o 68,4 miliardy korun na 243,4 miliardy. Právě toto číslo podává výstižnější obrázek o zhoršování hospodaření státu, neboť odstraňuje zkreslení plynoucí z rozdílného načasování evropských plateb.