Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obchody s kryptoměnami v Česku za pololetí vzrostly na 3,5 miliardy korun

Martin Stránský, ředitel Bit.plus
Martin Stránský, ředitel Bit.plus
Foto: michna.media

V 1. pololetí nakoupili investoři v Česku kryptoměny za téměř 3,5 miliardy korun. Proti začátku roku se v posledních měsících růst objemu obchodů zpomalil, stále jsou ale proti loňsku na zhruba dvojnásobku, uvedl ředitel Bit.plus Martin Stránský.

Největší zájem je o obchodování s bitcoiny. Po propadu téměř o 50 procent proti letošnímu historickému maximu se cena zastavila na hladině mezi 32 000 a 33 000 amerických dolarů a investoři vyčkávají na nějaký impuls. V meziročním srovnání je cena bitcoinu nicméně vyšší o 265 procent.

"Výrazný pokles ceny bitcoinu se samozřejmě projevil i na objemu obchodů. Nyní trh čeká na nějakou zprávu, která by podpořila poptávku. Protože jsme podobný scénář očekávali, tak jsme k obchodování přidali digitalizované fyzické zlato a na podzim začneme nabízet ethereum," říká Martin Stránský.

Pod výprodejním tlakem se bitcoin ocitl v květnu, kdy se od něj odvrátila automobilka Tesla. Oznámila totiž, že jej přestává přijímat jako platidlo při koupi svých vozů. Začátkem roku přitom záměr Tesly přijímat bitcoiny jako platidlo zásadně přispěl k jejich cenovému růstu na zmíněný historický vrchol.

Další ránu bitcoinu zasadil zejména přístup čínských úřadů, které zintenzivňují své úsilí o potlačení těžební aktivity v segmentu kryptoměn. Snaží se tak snížit spotřebu elektřiny vyráběné z nekvalitního uhlí.

Témata:  Bitcoin kryptoměny Martin Stránský

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy