Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kompenzační bonus pro dohodáře je mnoho povyku pro nic

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V pátek nabyla účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu lidem pracujícím na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), kteří jsou ovšem účastníky nemocenského pojištění (tzv. pojištěná dohoda). Žádat budou moci o kompenzační bonus ve výši 350 Kč denně, a to zpětně za období od 12. března do 8. června 2020.

Kamenem úrazu jsou podmínky naplnění nároku na bonus, a tak na tuto podporu dosáhne mizivý počet lidí. Náklady na vytvoření, zpracování novely, celý legislativní proces včetně průchodu poslaneckou sněmovnou jsou tak mnohonásobně vyšší než potenciální peníze, které se mají dostat mezi lidi.

Ministerstvo financí počítá, že nárok na podporu má cca 116 tisíc „dohodářů“. Jedná se patrně o všechny pojištěné dohodáře v ČR.  Zdaleka ne všech se ale bude týkat tento kompenzační bonus – podle expertního odhadu to bude řádově maximálně pár tisíc, možná ani to ne. Místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková k tomu dodává: „Toto opatření je výhradně nějakým politickým rozhodnutím – není krokem příliš logickým nebo systémovým. Jinými slovy – nejsem si vědoma, že by o tento bonus usiloval některý z podnikatelských či profesních svazů.“

Je totiž zásadní rozdělit, kdo pracuje na POJIŠTĚNOU dohodu a kdo nikoliv. Tento kompenzační bonus se týká jen tzv. „POJIŠTĚNÝCH dohodářů“, jinými slovy jen DPČ nad 3 tisíce Kč, kterých je minorita. Bonus se nebude se týkat příliš DPP (dohod o provedení práce), protože těch je drtivá většina do 10 tisíc Kč měsíčně, a je tak z pojištění VYLOUČENA.

Navíc je nutno říci, že toto příliš ani není nástroj, který lze nazvat KRIZOVÝM:

vzniká v době, kdy minimálně ve službách jsou omezení již eliminována, takže o rychlost blesku tady rozhodně nejde; jednoduchý nástroj to také příliš není – je nutno splnit souběh několika zásadních podmínek (bezprostředně před krizí pracovat na pojištěnou dohodu, která musela být v krizi vypovězena, člověk nemá jiný zaměstnanecký poměr apod.); a co je podstatné, tak není administrativně úplně jednoduchý, je nutno dokládat řadu dokumentů = tedy patrně nebude ani fungovat tak rychle a efektivně.

„Na souběžné splnění nastavených podmínek dosáhne jen zlomek dohodářů. Když vezmeme v úvahu náklady na proces uvedení novely v život, kolik státních úředníků strávilo desítky a desítky hodin plus průchod poslaneckou sněmovnou, aby ve finále toto opatření nebylo téměř k užitku, tak je to naprosté mrhání penězi daňových poplatníků“, neskrývá rozčarování místopředsedkyně  AMSP ČR Pavla Břečková.

Témata:  ekonomika finance Finanční správa práce

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy