Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaké omyly a přehmaty mohou na straně banky nastat?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nad procesem zpracování bankovních transakcí většinou příliš neuvažujeme – až do doby, než musíme řešit nějaký problém. Ať už zadaný požadavek zpracovává člověk, nebo výpočetní technika, vždy může dojít k chybě. Jaké omyly a přehmaty mohou na straně banky eventuálně nastat? A co dělat, když vám na účtu nečekaně přistanou peníze, které vám nepatří? Můžete si je ponechat?

Lidé ani stroje nejsou neomylní, a tak i při maximální snaze o obezřetnost může dojít k pochybení. Nejčastější mýlkou, typickou především pro lidský faktor, je prosté psaní nesprávných číslic či písmen. Kromě tohoto „úředního šotka“ ale může nastat i celá řada dalších omylů – jde například o záměnu adresáta e-mailové komunikace, neprovedení zadané transakce, neoprávněná blokace finančních prostředků na účtu či chybné spárování údajů náležících k platbě.

Jak ve zmíněných případech postupovat? „Jste-li přesvědčeni o tom, že vámi zadaná platební transakce byla provedena špatně, je banka povinna doložit, že transakce byla správně zaznamenána, zaúčtována a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou,“ říká Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Pokud vám z důvodu pochybení na straně banky dokonce vznikla újma (což může být případ výše zmíněného zaslání e-mailu na chybnou adresu), můžete se domáhat její náhrady. „Vyčíslení výše újmy i forma kompenzace se obvykle řeší dohodou mezi klientem a danou institucí. Jako odškodnění banky často nabízejí například zvýhodněné úročení u některého ze svých produktů – záleží ovšem na vás, zda navrhované řešení přijmete. Nebudete-li s ním souhlasit, máte samozřejmě vždy právo hájit svůj nárok soudní cestou,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.

O něco příjemnějším překvapením je situace, kdy se na vašem účtu objeví připsaná neočekávaná platba. Nejedná-li se o nějakou výhru či například dar od příbuzných, pak jde pravděpodobně o pochybení finančního ústavu či některého z jeho klientů. Ovšem z takového nálezu se nebudete radovat dlouho.

Neoprávněně připsané platby se označují jako bezdůvodné obohacení, a tento majetkový prospěch musí tedy dotyčný vrátit. „Někdo může být v pokušení si omylem připsanou částku ponechat. To ale rozhodně nedoporučujeme,“ říká Hekšová a upozorňuje: „Pokud vás již odesílatel takové platby kontaktoval a vy jste částku stále nevrátili, bude nejspíše pokračovat podáním žaloby na vydání bezdůvodného obohacení. Do ní může zahrnout i požadavek na zaplacení soudních výloh a dalších nákladů spojených s vymáháním platby. A pokud byste platbu nevrátili ani během soudního řízení, může celý proces skončit až exekucí.“

Plete se vaše banka často? Změňte ji. Není to vůbec tak složité, jak se mnoho klientů obává. Díky takzvanému Kodexu mobility klientů si stačí založit běžný účet u nově vybrané banky a podepsat jí plnou moc ke zrušení účtu u staré banky. O veškeré přesuny prostředků i nastavených transakcí (trvalých příkazů, SIPO plateb a dalších), včetně zrušení účtu u původní společnosti, se již postará do patnácti pracovních dnů vaše nová banka. Podmínkou takto hladkého procesu migrace je pouze vaše bezdlužnost vůči původní finanční instituci.

Témata:  banky finance dTest

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

23. dubna 2024 10:49

Tesco rozšiřuje studentskou slevu na průkaz ISIC i na víkendy

Od října minulého roku funguje ve všech obchodech Tesco v Česku desetiprocentní sleva pro studenty starší osmnácti let na studentský průkaz ISIC od pondělí do pátku. To se nyní na základě názorů studentů mění. Od pondělka 22. dubna mohou se slevou nakoupit i o víkendech.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.