Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dluhy domácností u bank v květnu stouply na 1,784 bilionu korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen v květnu meziměsíčně stouply o 8,8 miliardy korun na 1,784 bilionu Kč. Meziročně byly vyšší o 100 miliard korun. Zadlužení nefinančních podniků naopak proti dubnu kleslo, a to o 4,6 miliardy na 1,178 bilionu korun. Oproti loňskému květnu však vzrostlo o 60,4 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Dluhy domácností rostou nepřetržitě od února 2016. Lidé si půjčují zejména na bydlení. Úvěry na bydlení dlouhodobě tvoří zhruba tři čtvrtiny dluhů domácností. Tyto úvěry v květnu podle ČNB činily téměř 1,36 bilionu korun a meziměsíčně se zvýšily o 0,6 procenta. Spotřebitelské úvěry dosáhly ke konci května 261 miliard Kč a meziměsíčně vzrostly o 0,1 procenta, uvedla centrální banka.

Zadlužení firem má kolísavý vývoj. Letos v lednu meziměsíčně stouplo, v únoru naopak kleslo a březen a duben pak opět byly ve znamení růstu zadlužení. Z úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům v ČR podle původní doby splatnosti mají nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V květnu na ně připadalo stejně jako o měsíc dříve 57 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spořitelní družstva.

Témata:  dluhy Domácnosti finance

Související

Aktuálně se děje

2. června 2026 14:54

Bulharsko přijalo euro, ekonomové sledují dopady na fiskální stabilitu

Jen co Bulharsko přijalo euro, už se ním dnes Evropská komise zahájí vyšetřovat pro nadměrný rozpočtový deficit. Ten letos podle prognózy Evropské komise stoupne z loňských 3,5 % HDP na 4,1 % HDP a roku 2027 pak na 4,3 %. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?