Česko dohání západní standard. Zájem o svěřenské fondy se meziročně zvýšil o 40 procent

Počet Čechů, kteří loni projevili zájem o uspořádání majetku svěřenskými fondy, vzrostl oproti roku 2020 téměř o polovinu. Vyplývá to z dat Evidence svěřenských fondů. Podle advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný měla vliv na zvýšený zájem o svěřenské fondy i pandemie. Nicméně rostoucí zájem je přirozeným procesem díky stále početnější skupině movitých obyvatel, pro které je toto řešení vhodné. Zároveň dochází ke generační obměně v českých firmách a mnoho majitelů řeší předávací proces prostřednictvím fondů.

Ilustrační fotografie

V roce 2021 se výrazně zvýšil počet Čechů, kteří založili svěřenský fond. Bylo jich o 40 % více než v roce předcházejícím. Jedním z důvodů tohoto nárůstu je podle Česka v datech pandemická krize. Jejím vlivem začali Češi také více řešit, jak se bude dále nakládat s jejich aktivy. Dalším z faktorů, které přispěly ke zvýšenému zájmu o fondy, je vzrůstající povědomí a osvěta týkající se tohoto institutu.

Chránit svůj majetek je základ

I přes nárůst v předešlém roce nemá většina nadprůměrně bohatých Čechů svůj majetek uložený ve svěřenských fondech. Naproti tomu v zahraničí je situace zcela odlišná. V západních zemích se podíl movitých lidí řešících majetkové záležitosti svěřenskými fondy pohybuje mezi 70 a 80 %.

„Při podnikání jsou někteří lidé často terčem útoků, ať už domnělých věřitelů nebo falešných směnečných věřitelů. Typů ekonomických útoků, které přicházejí v úvahu, je celá řada. Ochrana majetku ve svěřenských fondech znamená, že chcete předejít neočekávanému podnikatelskému riziku,” popisuje Jakub Hollmann, společník advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný. Zájem o svěřenské fondy v Česku meziročně výrazně vzrostl. Je to totiž velmi flexibilní způsob uspořádání většího majetku včetně jeho mezigeneračního předání,“ dodává Hollmann.

Fondy pomáhají také rodinným firmám, mohou usnadnit i jejich převedení na potomky

Svěřenské fondy jsou užitečné také pro majitele rodinných podniků, protože jim přinášejí větší kontrolu nad mezigeneračním předáním. Podle průzkumu vzniklého při příležitosti soutěže Podnikatel roku si polovina českých podnikatelů přeje předat společnost svým potomkům. V některých případech ovšem mohou majitelé podniků usoudit, že jejich potomci nejsou na předání firmy připraveni. A v takových situacích mohou opět pomoci svěřenské fondy.

„Zakladatelé rodinných firem často využívají například svěřenských správců, kteří se podílejí na řízení obchodní společnosti, dokud podle předem nastavených podmínek jejich potomci neprojeví náležité ambice, zkušenosti a dovednosti pro samostatné řízení firmy,“ upřesňuje Jakub Hollmann.

Fungování svěřenských fondů

Svěřenský fond je soubor majetku bez právní subjektivity, který přestává být ve vlastnictví zakladatele, a namísto toho se stává majetkem samostatným. Kromě uspořádání majetku a minimalizování podnikatelského rizika se svěřenské fondy využívají také ke zjednodušení mezigeneračního předání podniků. Svěřenský fond může vytvořit jakákoliv fyzická nebo právnická osoba vyčleněním části majetku ze svého vlastnictví a pověřením svěřenského správce jeho správou.

V českém právním řádu je možnost převedení majetku do svěřenského fondu zakotvena od roku 2014, kdy vstoupil v platnost nový občanský zákoník. Od roku 2018 je potom povinné evidovat svěřenské fondy. Česká právní úprava svěřenských fondů vychází z tzv. trustů, které mají dlouholetou tradici v zemích s anglosaským právním systémem. Trusty jsou hojně využívané například ve Velké Británii, Spojených státech nebo ve Švýcarsku.

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky