Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babiš během svých premiérských let nebývale zchudl, o 43 miliard korun. V žebříčku miliardářů klesl ze 2. na 6. místo

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Takřka čtyřleté působení Andreje Babiše v roli premiéra se v rámci stávajícího mandátu chýlí ke konci. Podle dnes zveřejněného žebříčku tuzemských miliardářů, který sestavil týdeník Euro, disponuje Babiš majetkem čítajícím 68 miliard korun. Náleží mu tak šestá příčka.

Týdeník Euro započítává do Babišova majetku holding Agrofert, jehož formálním vlastníkem jsou dva svěřenské fondy Babišovy rodiny.   

V době Babišova nástupu do premiérské funkce, v druhé polovině roku 2017, týdeník Euro vyčísloval jeho majetek na 111 miliard korun. Týdeník i tehdy započítával do Babišova majetku holding Agrofert. Týdeník to zdůvodnil tak, že „převod akcií na svěřenské fondy je podle nás ‚účelovka‘ a za reálného vlastníka Agrofertu nadále považujeme Andreje Babiše osobně.“ (zde) Pokles ziskovosti Agrofertu je klíčovým důvodem letošního premiérova zchudnutí, jehož meziroční rozsah představuje tři miliardy korun.

Během svého působení v roli premiéra ale Babiš celkově zchudnul o 43 miliard korun, tedy o částku mezi podobně situovanými miliardáři v daném období nebývalou a nadprůměrnou. O její nadprůměrnosti svědčí to, že se v letech 2017 až 2021 propadl ze 2. na 6. místo žebříčku tuzemských miliardářů.  

Témata:  Andrej Babiš čeští miliardáři

Související

Aktuálně se děje

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy