OSVČ: Jaké příjmy musíte zařadit do daňového přiznání? Kdy jej odevzdat a vše o sankcích

Ivana Brancuzká, manažerka ze společnosti Crowe Horwath pak upozorňuje, že povinnost se vás dotýká i tehdy, pokud jste jako OSVČ podnikali pouze po část roku, nebo je podnikání vaší vedlejší činností. Podat jej pak musí i ti, kteří z důvodu nízkých příjmů nemuseli podávat daňové přiznání. Jaké příjmy je třeba do přehledu zařadit, do kdy jej odevzdat a jaké hrozí sankce, pokud tak neučiníte, shrnuje Ivana Brancuzká na následujících řádcích.

Jaké příjmy uvádět v přehledu V přehledu musíte uvést všechny příjmy a výdaje vyplývající ze samostatné výdělečné činnosti. „V případě, že jste neměli v loňském roce žádné příjmy z podnikatelské činnosti, nebo tyto příjmy nepřesáhly částku 15 000 korun, vyplníte v přehledu nulové příjmy a výdaje,“ uvádí Ivana Brancuzká. Pokud by nastala situace, že je v součtu se zaměstnáním dosaženo maximálního vyměřovacího základu, musíte pak uvést také příjmy ze zaměstnání a doložit je potvrzením ze strany zaměstnavatele.

Přehled pro správu sociálního zabezpečeníObecně platí, že přehled musíte podat příslušné správě sociálního zabezpečení nejpozději jeden měsíc po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, která letos připadla na 3. dubna. „Pokud jste tedy podávali přiznání v řádném termínu, musíte svou povinnost splnit nejpozději do 2. května 2017. V případě, že vám byla lhůta pro daňové přiznání finančním úřadem posunuta, prodlužuje se adekvátně i termín pro podání přehledu,“ uvádí Brancuzká.

Lhůtu pak mají posunutou také ti, kteří využívají služeb daňového poradce a ti, kteří neměli povinnost podávat daňové přiznání. V prvním případě se kromě lhůty pro odevzdání daňového přiznání, které je nutné podat do 3. července 2017, prodlouží také lhůta pro podání přehledu, a sice do 1. srpna 2017. „Tuto skutečnost však musíte doložit nejpozději do 2. května a to například zasláním kopie plné moci udělené daňovému poradci,“ upozorňuje Brancuzká. Pokud jste nemuseli podávat daňové přiznání za loňský rok, můžete pak přehled správě sociálního zabezpečení doručit až koncem července.Přehled pro zdravotní pojišťovnuV případě podání přehledu pro zdravotní pojišťovnu platí obdobné termíny jako u správy sociálního zabezpečení. S tím rozdílem, že zdravotní pojišťovna vyžaduje dřívější podání od těch, kterým nevzniká povinnost daňového přiznání. Odevzdat jej v tomto případě musíte nejpozději 10. dubna.

Sankce za neodevzdání přehleduV případě, že byste z nějakého důvodu přehled pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení neodevzdali, měli byste být připraveni na možné sankce, které z prohřešku plynou. Ty hrozí jak ze strany zdravotní pojišťovny, tak ze strany správy sociálního zabezpečení. Navíc vám bude také stanoveno pojistné v přibližné výši. Při jeho neuhrazení vám pak z této částky bude vypočítáno penále, které činí 0,05 % denně z dlužné částky.Ivana Brancuzká uvádí, že výše pokuty za nepodání přehledu ze strany správy sociálního zabezpečení činí 20 000 korun. Pokud byste chybu nenapravili, může se vyšplhat až na 100 000 korun. Zdravotní pojišťovna vám pak může udělit pokutu ve výši až 50 000 korun. „Uložit ji může nejvýše do dvou let od chvíle, kdy prohřešek zjistí a nejpozději pak do pěti let od data, kdy k nesplnění povinnosti došlo. Vy pak máte možnost se proti této pokutě během 15 dnů odvolat,“ doplňuje Brancuzká.

Chyby v přehledu pro správu sociálního zabezpečeníMůže se stát, že v přehledu uděláte nedopatřením chybu. Často se jedná o drobnosti jako chybějící podpis či špatně vyplněné kontaktní údaje, neměli byste proto zapomínat na závěrečnou kontrolu. Ivana Brancuzká však uvádí, že nepřesnost stačí dodatečně upravit v již podaném přehledu. Pokud byste však udělali chybu závažnějšího charakteru, která by ovlivnila výši vyměřovacího základu, náprava probíhá prostřednictvím opravného přehledu. „V tomto případě však záleží také na tom, zda chyba vedla k vyššímu či nižšímu vyměřovacímu základu,“ upozorňuje Brancuzká. Pokud vám na základě omylu vyšel vyšší vyměřovací základ, než byste měli mít, můžete si podat opravný přehled nejpozději do 3 měsíců od doby, kdy jste chybu zjistili. Po uplynutí této lhůty už nemůžete chybu napravit a nevzniká vám nárok na vrácení pojistného.V opačném případě, tedy tehdy, kdy vám následkem chyby vyšel nižší vyměřovací základ, máte povinnost podat opravný přehled nejpozději do 8 dní ode dne, kdy jste omyl zjistili. „Neměli byste pak zapomenout také na to, že je vaší povinnost ve stejné lhůtě zaplatit i doplatek na pojistném. Jinak vám začne plynout penále ve výší 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení,“ zakončuje Brancuzká.

Témata:  OSVČ,  zdravotní pojištění,  CZK