Zrušit v Česku dotace? Mnoha lidem by to nevadilo

Dotace dlouhodobě rozdělují společnost na několik táborů s různými pohledy. Někteří o nich vědí tak málo, že problematiku, která i jim zasahuje do rodinných rozpočtů, raději přehlížejí. Ročně ministerstva a další subjekty rozdělí mezi příjemce částky ve výši stovek miliard korun. Vzhledem k nemalým sumám se tak celý systém přidělování subvencí těší velké pozornosti, častěji té negativní. Objevují se dokonce názory na jejich úplné zrušení. „Dotace deformují českou ekonomiku a vytvářejí zbytečně korupční prostředí. Ničí konkurenci. Vznikají díky nim věci, po nichž není poptávka, a prostředky pak chybějí v peněženkách lidí, kteří by si za ně pořídili to, o co skutečně stojí,“ uvádí k ideji podpor Tomáš Pajonk, předseda strany Svobodní.Na pranýři se v celospolečenské i odborné diskuzi objevují nejčastěji pravidla a systém alokování, především pak transparentnost a účely finančních toků. Podle loňských kontrol, které provedl Nejvyšší kontrolní úřad a jež se alespoň částečně dotýkaly dotací ze státního rozpočtu či rozdělovaných financí v rámci konkrétních finančních programů, jsou největším problémem konkrétní měřitelné cíle, kterých by mělo být díky dotační pomoci dosaženo. „Vyhodnocení přínosu bývá často jen formální záležitostí bez jakékoliv vypovídající hodnoty. Taková věc je přitom základem pro to, aby stát věděl, jestli pro danou oblast má smysl peníze rozdělovat, zdali podporu správně nastavil, zaměřil a jestli má skutečné dopady,“ říká Václav Kešner, tiskový mluvčí NKÚ. Špatně zvolené monitorovací ukazatele i nedostatečné analýzy, které by dokazovaly přínos vybraných subjektů bez újmy jiných subjektů, kritizuje i Pajonk.

Samostatnou a hojně propíranou kapitolou jsou pak zejména státní příspěvky směřující do soukromých společností. Ty jsou odsuzovány pravděpodobně nejčastěji, a to jak odbornou, tak laickou veřejností. „Dotace do soukromých společností nebo společností státem řízených, které těm soukromým konkurují, jsou nesmysl. Křiví totiž podnikatelské prostředí. Pokud někdo chce nějakou podporu, měl by ji postupně vrátit zpět a využít tak například státem garantované půjčky,“ vyjadřuje se k subvencím v soukromé sféře Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu. A podle průzkumu, který provedl v červenci minulého roku Libertariánský institut, tento názor kvituje také veřejnost. Podle výsledků považuje rovná třetina Čechů tento druh podpor za špatné. Ničí podle nich hospodářskou soutěž, zvýhodňují vyvolené a vytvářejí korupční prostředí. Průzkum dále ukázal, že šestnáct procent lidí by raději vidělo dané prostředky ve veřejných statcích sloužících všem. Ve světle aktuálních dotačních kauz, v nichž figurují i členové vládního kabinetu, z vyjádření nezávislých orgánů, veřejnosti i politiků vyplývá, že je nejvyšší čas zaměřit se na systém rozdělování dotací včetně jejich příjemců. Vyloučena není ani jejich zásadní redukce či úplné vypuštění z koloběhu českého státního rozpočtu, na což apeluje i Strana svobodných občanů. „Zrušme dotace, razantně omezme regulace i celou tuto státní agendu a nechme peníze lidem,“ uzavírá předseda Svobodných Tomáš Pajonk s tím, že dotace zcela potlačují signalizační funkci peněz a u veřejných statků jde o neuvěřitelné mrhání prostředky vynakládanými na platy a kanceláře úředníků, kteří v podstatě nic netvoří. Stejnou myšlenku vyjádřil na sklonku loňského roku také předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera. Ten označil každou dotaci za zločin. Je proto zřejmé, že nový rok 2019 ruku v ruce s novým finančním obnosem v podobě dotací opět rozvíří v naší zemi mnoho vod, objeví se snahy o ovlivňování klíčových osob a spustí se lítý boj o to, kdo dotace získá a kdo nikoli.

Témata:  dotace,  Česko,  CZK