Česká republika v mezinárodním srovnání nedostatečně podporuje nadané chudé studenty vysokých škol. Zatímco v Česku jde na podporu jejich živobytí 1,5 procenta výdajů na terciální vzdělávání, v průměru EU je to zhruba dvanáctkrát víc. Vyplývá to ze studie, o níž v tiskové zprávě informovali zástupci think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Podle nich je český systém podpory vysokoškolského studia zastaralý a měl by se změnit. Upozornili, že úpravu zatím politici ani vysoké školy nepřipravují.
Podle autorů studie se v současnosti většina podpory studia vysokoškoláků rozděluje plošně bez ohledu na finanční situaci člověka. Průměrná podpora u studentů do 26 let se pohybuje mezi zhruba 2700 a 5300 korunami a nad 26 let kolem 500 korun. "Systém neposkytuje dostatečnou podporu sociálně-ekonomicky potřebným studentům a intelektuálně nadaným zájemcům o studium," uvedl výkonný ředitel think-tanku IDEA Daniel Münich.
Veřejné výdaje na podporu živobytí vysokoškolských posluchačů v ČR patří podle studie k nejnižším v Evropské unii. V Česku činí 1,5 procenta výdajů na terciální vzdělávání, v EU je průměr 17,6 procenta.
"Český systém je svým pojetím zastaralý a volá po výrazné modernizaci, která by reagovala na měnící se strukturu a formu vysokoškolského vzdělávání, potřeby studentů a změny v životě moderní společnosti," řekl spolupracovník IDEA Otakar Kořínek. Za zastaralou označil například hranici 26 let věku, po jejímž dosažení končí nárok na většinu příspěvků na živobytí. Výraznější úpravu a finanční posílení ale podle něj nyní neplánují vysoké školy, ministerstvo školství ani politické strany ve svých volebních programech.
Podle autorů studie by se měla věková hranice pro podporu při studiu navýšit. Doporučili rovněž ustoupit od daňového zvýhodnění rodičů studujícího člověka a zavést místo toho studentské stipendium nebo výrazně navýšit výdaje na sociální a ubytovací stipendia.
Nová strategie pro vysokoškolské vzdělávání, kterou loni podepsal ministr školství Robert Plaga (za ANO) a která je platná od ledna, určila pro další roky šest priorit. Jde o přípravu studujících na uplatnění ve společnosti 21. století, posílení distančního a celoživotního vzdělávání, reformu doktorského studia, podporu excelentního výzkumu, posílení řízení vysokých škol a zefektivnění byrokracie.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že systém v Česku podporuje nerovnosti v přístupu ke vzdělávání. Epidemie covidu-19 a s ní související výuka na dálku je podle nich ještě zvětšily. Podle vládou schválené strategie pro regionální vzdělávání do roku 2030 by se mělo zlepšit vzdělávání dětí z chudších rodin a jejich šance na úspěch ve škole i životě.
Témata: vysoké školy, školství
Související
25. srpna 2022 18:13
23. dubna 2020 23:38
4. března 2019 12:08
