Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČR proti jiným zemím nedostatečně podporuje chudé studenty vysokých škol

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Česká republika v mezinárodním srovnání nedostatečně podporuje nadané chudé studenty vysokých škol. Zatímco v Česku jde na podporu jejich živobytí 1,5 procenta výdajů na terciální vzdělávání, v průměru EU je to zhruba dvanáctkrát víc. Vyplývá to ze studie, o níž v tiskové zprávě informovali zástupci think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Podle nich je český systém podpory vysokoškolského studia zastaralý a měl by se změnit. Upozornili, že úpravu zatím politici ani vysoké školy nepřipravují.

Podle autorů studie se v současnosti většina podpory studia vysokoškoláků rozděluje plošně bez ohledu na finanční situaci člověka. Průměrná podpora u studentů do 26 let se pohybuje mezi zhruba 2700 a 5300 korunami a nad 26 let kolem 500 korun. "Systém neposkytuje dostatečnou podporu sociálně-ekonomicky potřebným studentům a intelektuálně nadaným zájemcům o studium," uvedl výkonný ředitel think-tanku IDEA Daniel Münich.

Veřejné výdaje na podporu živobytí vysokoškolských posluchačů v ČR patří podle studie k nejnižším v Evropské unii. V Česku činí 1,5 procenta výdajů na terciální vzdělávání, v EU je průměr 17,6 procenta.

"Český systém je svým pojetím zastaralý a volá po výrazné modernizaci, která by reagovala na měnící se strukturu a formu vysokoškolského vzdělávání, potřeby studentů a změny v životě moderní společnosti," řekl spolupracovník IDEA Otakar Kořínek. Za zastaralou označil například hranici 26 let věku, po jejímž dosažení končí nárok na většinu příspěvků na živobytí. Výraznější úpravu a finanční posílení ale podle něj nyní neplánují vysoké školy, ministerstvo školství ani politické strany ve svých volebních programech.

Podle autorů studie by se měla věková hranice pro podporu při studiu navýšit. Doporučili rovněž ustoupit od daňového zvýhodnění rodičů studujícího člověka a zavést místo toho studentské stipendium nebo výrazně navýšit výdaje na sociální a ubytovací stipendia.

Nová strategie pro vysokoškolské vzdělávání, kterou loni podepsal ministr školství Robert Plaga (za ANO) a která je platná od ledna, určila pro další roky šest priorit. Jde o přípravu studujících na uplatnění ve společnosti 21. století, posílení distančního a celoživotního vzdělávání, reformu doktorského studia, podporu excelentního výzkumu, posílení řízení vysokých škol a zefektivnění byrokracie.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že systém v Česku podporuje nerovnosti v přístupu ke vzdělávání. Epidemie covidu-19 a s ní související výuka na dálku je podle nich ještě zvětšily. Podle vládou schválené strategie pro regionální vzdělávání do roku 2030 by se mělo zlepšit vzdělávání dětí z chudších rodin a jejich šance na úspěch ve škole i životě.

Témata:  vysoké školy,  školství

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.