Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ÚS zrušil omezení zakazující maloobchodní prodej a služby

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu 63 senátorů a zrušil část usnesení vlády týkající se omezení pro maloobchod a služby zavedených kvůli šíření koronaviru. Nebyla podle něj dostatečně odůvodněna. Soudu například vadil výběr prodejen, které zůstaly otevřeny a které musely být zavřené.

Obchody ale bezprostředně otevřít nemohou, protože do 14. února je platné obdobné vládní usnesení, uvedl soud v rozhodnutí, které dnes zveřejnil na svém webu.

Senátorům mimo jiné vadil vládní výběr sortimentu povolených či nepovolených obchodů. Zatímco například kamenné obchody s obuví či oblečením zůstaly před zimou uzavřené, květinářství, železářství či obchody se střelivem mohly mít otevřeno.

Návrh senátorů uváděl, že vládní zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle článku 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítal nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží. Vláda v napadených usneseních ani při jejich přijímání podle senátorů nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

Ústavní soud návrh na zrušení opatření obdržel loni v listopadu. Týkal se konkrétních usnesení, která už sice nejsou v platnosti, ale nahradila je nová s obdobným obsahem. Senátoři doplnili svůj listopadový návrh na zrušení zákazu maloobchodu. Soud tak zrušil opatření o uzavření obchodů a provozoven služeb, jež zavedlo vládní usnesení z 28. ledna. Ani to ale už není v platnosti.

"Ústavní soud si je vědom okolnosti, že k publikaci tohoto nálezu a tedy i k jeho vykonatelnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dojde až po uplynutí platnosti napadeného krizového opatření (14. 2. 2021). Jakkoliv je proto zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde k otevření maloobchodního prodeje, Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési memento pro případná další omezující opatření vlády," stojí v rozhodnutí soudu.

Ústavní soud zdůraznil, že nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který napadené opatření sleduje, což je podle vyjádření vlády zabránění či aspoň zmírnění šíření covidu-19. Vláda podle ÚS ale v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

Soud také zdůraznil, že regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle.

Ústavní soudci dostali už desítky podnětů v souvislosti s jarním a podzimním nouzovým stavem a vládními opatřeními proti koronaviru. Žádným návrhům ani stížnosti dosud nevyhověli, často je odmítali z formálních a procesních důvodů, také proto, že v mezičase sporné předpisy pozbyly platnost.

Témata:  ÚS (Ústavní soud) maloobchod Koronavirus COVID-19 soudy

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy