Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ÚS zrušil omezení zakazující maloobchodní prodej a služby

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu 63 senátorů a zrušil část usnesení vlády týkající se omezení pro maloobchod a služby zavedených kvůli šíření koronaviru. Nebyla podle něj dostatečně odůvodněna. Soudu například vadil výběr prodejen, které zůstaly otevřeny a které musely být zavřené.

Obchody ale bezprostředně otevřít nemohou, protože do 14. února je platné obdobné vládní usnesení, uvedl soud v rozhodnutí, které dnes zveřejnil na svém webu.

Senátorům mimo jiné vadil vládní výběr sortimentu povolených či nepovolených obchodů. Zatímco například kamenné obchody s obuví či oblečením zůstaly před zimou uzavřené, květinářství, železářství či obchody se střelivem mohly mít otevřeno.

Návrh senátorů uváděl, že vládní zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle článku 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítal nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží. Vláda v napadených usneseních ani při jejich přijímání podle senátorů nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

Ústavní soud návrh na zrušení opatření obdržel loni v listopadu. Týkal se konkrétních usnesení, která už sice nejsou v platnosti, ale nahradila je nová s obdobným obsahem. Senátoři doplnili svůj listopadový návrh na zrušení zákazu maloobchodu. Soud tak zrušil opatření o uzavření obchodů a provozoven služeb, jež zavedlo vládní usnesení z 28. ledna. Ani to ale už není v platnosti.

"Ústavní soud si je vědom okolnosti, že k publikaci tohoto nálezu a tedy i k jeho vykonatelnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dojde až po uplynutí platnosti napadeného krizového opatření (14. 2. 2021). Jakkoliv je proto zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde k otevření maloobchodního prodeje, Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési memento pro případná další omezující opatření vlády," stojí v rozhodnutí soudu.

Ústavní soud zdůraznil, že nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který napadené opatření sleduje, což je podle vyjádření vlády zabránění či aspoň zmírnění šíření covidu-19. Vláda podle ÚS ale v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

Soud také zdůraznil, že regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle.

Ústavní soudci dostali už desítky podnětů v souvislosti s jarním a podzimním nouzovým stavem a vládními opatřeními proti koronaviru. Žádným návrhům ani stížnosti dosud nevyhověli, často je odmítali z formálních a procesních důvodů, také proto, že v mezičase sporné předpisy pozbyly platnost.

Témata:  ÚS (Ústavní soud) maloobchod Koronavirus COVID-19 soudy

Aktuálně se děje

30. května 2024 17:27

28. května 2024 12:00

28. května 2024 11:21

Inflace ve střední Evropě opět ožívá. Do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank

Poslední údaje dokazují, že ve střední Evropě opět dochází k růstu inflace. Po zveřejnění posledních údajů za duben, kdy inflace rostla v Česku, Polsku i Maďarsku, analytici z Allianz Trade očekávají, že inflace poroste po zbytek letošního roku a zvýší se nad cílové hodnoty centrálních bank. Dle prognózy by celková hodnota inflace za rok 2024 měla dosáhnout 3,7 % v Česku, 4,6 % v Polsku a 4,8 % v Maďarsku.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy