Schvalování delší dovolené provázela kritika odpůrců. Sněmovna je nedokončila

Proti delší zákonné dovolené vystupovali podnikatelé z klubu ANO Pavel Juříček a Jiří Bláha. Podle Juříčka jde o jeden z nejhorších nápadů v tomto volebním období. "Chcete rozdělovat cizí peníze," řekl zastáncům změny. Důsledky mohou být podle něho takové, že se firmy začnou orientovat na agenturní zaměstnance.

Bláha varoval před rozevíráním nůžek mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a před postupným návratem pravidel k socialismu. Malé a střední firmy, v nichž podle poslance pracuje nejvíce lidí, si kvůli nedostatku zaměstnanců na trhu práce nemůžou poskytování pěti týdnů dovolené dovolit. Juříček a Bláha upozorňovali na to, že zaměstnavatelé se navíc potýkají i s dopady koronavirové krize.

Komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová (KSČM) zdůraznila, že kvůli situaci na trhu práce by měla být předloha účinná až od roku 2023. "Zaměstnanci si pět týdnů dovolené zaslouží," uvedla. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa není pětitýdenní dovolená něco, co by nebylo možné zavést. "Firmy by bez zaměstnanců nebyly, prostě by neexistovaly," podpořil návrh poslanec ČSSD Petr Dolínek.

Schvalování delší dovolené Sněmovna přerušila už v březnu a v dubnu. Dnešní debatu prosadil při ranních změnách programu schůze Leo Luzar (KSČM), když ji podpořila také většina poslanců ANO a poslanci sociální demokracie a SPD.

I v případě, že by Sněmovna novelu KSČM zhruba tři týdny před volbami schválila, zřejmě by přijata nebyla. Senát by ji s největší pravděpodobností zamítl a dolní komora by se k jejímu opětovnému posouzení již nedostala.

Témata:  dovolená,  zaměstnanci,  zaměstnavatelé,  poslanecká sněmovna